Na letišti v Hodkovicích vypustili 20 syslů, byl tam už poslední

Kolonie syslů byly kdysi na území Čech a Moravy velmi početné. V polovině 50. let minulého století ale začali zemědělci tyto hlodavce považovat za škůdce a hubit. Syslům uškodila i změna způsobu hospodaření, scelování polí do velkých lánů, úbytek ploch s nízkým travním porostem a používání chemických prostředků. Podle Větrovcové žije na území republiky ve volné přírodě zhruba 5000 jedinců v 36 lokalitách. Nejvíce, asi 850, jich je ve dvou propojených koloniích v Českém středohoří.

V Libereckém kraji je letiště v Hodkovicích zřejmě jediným místem, kde syslové žijí. Podle vedoucího letového provozu Miloslava Fišera v posledních letech syslové na letišti ubývali zřejmě kvůli tomu, že tam neměli dostatek potravy. "Je dohodnuto s jedním soukromým zemědělcem, že oseje jedno minipolíčko, které se bude využívat jako zdroj potravy pro ně," uvedl. Pro vzlety a přistávání letadel nory syslů nebezpečné nejsou. "Problém je spíše s predátory, kteří je loví. Třeba psi je vyhrabávají a dělají díry," dodal.

Sysel má hustý, pískově zelenavý kožich. Je o něco větší než jeho příbuzná veverka. Na rozdíl od veverky má ale krátký ocas, malé ušní boltce a přiléhavou srst. Syslové vyhledávají terén s nízkou trávou, přičemž právě letiště anebo golfová hřiště jsou pro ně stejně jako okraje polí nebo meze ideálním místem k životu. Syslové na nich dobře vidí a jsou schopni včas zareagovat na nepřítele. Na sekání trávy na letišti se bude zřejmě finančně podílet i Liberecký kraj, zatím jde o příslib. Řádově půjde o tisíce až desetitisíce korun. "Myslím, že kraj od toho nemůže dávat ruce pryč. Naopak, každá taková aktivita, která pomůže, aby tady sysel vydržel a rozmnožoval se, je potřeba podporovat," uvedl radní pro životní prostředí Jiří Loffelmann (Starostové pro Liberecký kraj).

Na letišti dnes ochránci přírody vypustili 20 syslů z expozičního chovu Zoo Hluboká nad Vltavou. Z toho bylo 12 samic a v ideálním případě by každá mohla mít ročně až pět mláďat. Každému syslovi vyhloubili ochránci přírody asi půlmetrovou noru, sysla do ní vložili i se zrním a otvor zadělali pet lahví. Podle Větrovcové by jinak hlodavci hned utekli. Uzavřením vchodu jsou syslové donuceni vyhrabat si vlastní noru, kterou začnou považovat za vlastní.