V roce 2017 se ve sněmovně projednávala kontroverzní novela zákona o Vojenském zpravodajství a souvisejících zákonů. Tato novela sice vzhledem k podzimním volbám a kauze s Čapím hnízdem spadla pod stůl, nicméně v programovém prohlášení současné vlády v demisi se s přijetím takového zákona počítá. Proč je ale návrh novely z roku 2017 tak kontroverzní a hrozí nadále jeho přijetí?
Takzvaný Orwellův zákon by umožnil Vojenskému zpravodajství umisťovat černé skříňky a sondy k českým poskytovatelům internetu a tím zachytávat naši komunikaci, emaily, aktivitu na sociálních sítích, i jaké internetové stránky navštěvujeme. Vojenské zpravodajství by o nás v podstatě na internetu mohlo číst jako z otevřené knihy, zjistit kdo jsou naši nejbližší přátelé, co nás zajímá, kde nakupujeme a mnohem více. Dle DBAS, Iniciativy Digitální bezpečnosti a soukromí, která v loňském roce přišla s iniciativou za změnu tohoto zákona, by Vojenská rozvědka navíc byla schopna případně i upravovat a blokovat naši komunikaci.
Znění návrhu novely zákona z roku 2017 bylo problematické v několika směrech. Vágně napsaný zákon neustanovil v podstatě žádné hranice, podmínky či restrikce a vojenské rozvědce by tak dával rozsáhlé pravomoci. Jak s nasbíranými daty nakládat, jak je ukládat a zpracovávat, či kdo by k nim mohl mít přístup, též nebylo blíže specifikováno. Navíc odposlechy, které byly původně možné jen se soudním povolením, by se při schválení Orwellova zákona daly provádět pouze s povolením vlády.
ČTĚTE TAKÉ: Kauza Cambridge Analytica zahltila média. Kdo další zachází s našimi údaji?
K Orwellovu zákonu měli připomínky například ministerstva spravedlnosti a zahraničních věcí, Úřad pro ochranu osobních údajů či Bezpečnostní informační služba (BIS). K novele se již dříve negativně vyjádřili také Svobodní a Piráti. Dle vyjádření Ondřeje Profanta, poslance za Pirátskou stranu a předsedy Podvýboru pro e-Government, je hlavním problémem plošnost opatření. Zpravodajci budou potřebovat fyzický přístup do systému, tedy přípojku do sítě. Přístup do sítě navrhuje ministr obrany a schvaluje Vláda ČR, což je „v kontextu aktuálních kroků vlády a zasahování do silových rezortů velkým nebezpečím.“ Dle poslance je tak zákon „nebezpečným precedentem v zásahu do soukromí.“
I přes výhrady k této novele ze strany některých ministerstev a politických stran se dle vyjádření Ministerstva obrany „žádné zásadní změny oproti znění z loňského roku nepředpokládají.“ Návrh novely zákona o Vojenském zpravodajství je v současné době ve vnitroresortním připomínkovém řízení a Ministerstvo obrany přikročí k předložení návrhu novelizace vládě po ukončení tohoto řízení.
Ministerstvo obrany spatřuje důležitost této novely zákona v umožnění vybudovat Národní centrum kybernetických sil, které by dle Ministerstva obrany plnilo „důležité úkoly zajištění obrany a bezpečnosti České republiky jako člena Evropské unie a Severoatlantické aliance.“ S tímto centrem počítá také Akční plán k Národní strategii kybernetické bezpečnosti na období 2015 až 2020, jenž vstoupil v platnost na jaře 2015. Důležitost tohoto centra spočívá především ve schopnosti podpořit Armádu ČR v zahraničních operacích a zajistit aktivní obranu kybernetického prostoru a kritických informačních infrastruktur.
Úprava zákona o kybernetické bezpečnosti je tedy nadále pravděpodobná a to nejen kvůli neustále se vyvíjejícím technologiím a hrozbám s nimi spojenými, ale také kvůli závazkům v rámci EU a NATO. V červnu 2016 na Varšavském summitu členské státy uznaly kyberprostor jako další doménu k již existujícím doménám vody, země, vzduchu a vesmíru. To znamená, že státy se musí snažit zmenšit riziko napadení této domény a v souvislosti s tím řešit kybernetickou obranu. Nicméně jak přesně novela zákona musí vypadat určeno není a dle Pirátů v České republice „stále převládá trend nesmyslně zpřísňovat unijní legislativu a veškeré negativní prvky přitom alibisticky svalovat na EU nebo jiné mezinárodní instituce.“
V jaké formě bude novela zákona v budoucnu schválena je otázkou. Jisté však je, že pokud novela nepřinese zásadní změny k lepšímu oproti původní verzi z roku 2017, Piráti budou hlasovat proti ní. „Jsme proti tomu, aby o odposleších a sběru dat rozhodovala vláda, protože současný zákon zasahuje do ústavních svobod.“ Kybernetická obrana dle názoru Pirátů nevyžaduje plošné odposlechy obyvatel. Odposlechy by v případě nutnosti měly být cílené a „precizně vyargumentované před soudem,“ říká Profant.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
