Večerní obloha na konci července nabídne pozorovatelům úplné zatmění Měsíce. Trvat bude téměř dvě hodiny a půjde o nejdelší zatmění v tomto století. Delší nastane za 105 let. V Česku se úplné zatmění odehraje v pátek 27. července mezi 21:30 až 23:13. Vzácný úkaz navíc doplní ještě další jev, kdy se planeta Mars přiblíží k Zemi a zároveň bude proti Slunci, čímž bude pozorovatelná celou noc.
Měsíc bude v pátek v úplňku, ponořením do zemského stínu získá zvláštní cihlově oranžové až rudé zabarvení, popisuje událost Astronomický ústav Akademie věd České republiky. „Za příznivého počasí tak lidé z Oceánie, Asie, Afriky a Evropy spatří vůbec nejdelší úplné zatmění Měsíce v tomto století, delší nastane až 9. června 2123,“ uvedli astronomové.
„Případ nadcházejícího zatmění Měsíce je velice vzácný. Při tomto 'středovém' zatmění bude Měsíc ponořen celý v zemském stínu hodinu a 43 minut. Poslední takové 'středové' zatmění jsme mohli spatřit v červnu roku 2011, další se odehraje až v červnu roku 2029. Delší měsíční zatmění se v tomto století neodehraje,“ uvedla v tiskové zprávě Česká astronomická společnost. O tři minuty delší bude až úplné zatmění 9. června 2123. Před sedmi lety bylo úplné zatmění naopak o tři minuty kratší než letošní a za 11 let bude kratší o minutu.
Úplné zatmění Měsíce bude v pátek v Česku pozorovatelné v pozdních večerních a nočních hodinách. Podle týdenního výhledu českých meteorologů by v pátek mohlo být jasno až polojasno. Hned po soumraku se objeví již potmavlý úplněk nízko nad jihovýchodním obzorem, což bude v Praze ve 20:47. V jiných částech republiky se bude čas lišit o minuty. V té době už bude levým dolním okrajem ponořen asi 35 procenty svého průměru v zemském stínu. Úplné zatmění začíná ve 21:30 nad jihovýchodním obzorem. Na obzoru bude v té době vycházet jasný Mars. Úplné zatmění skončí ve 23:13, další hodinu pak Měsíc bude vystupovat ze zemského stínu. Ještě asi deset minut po skončení fáze částečného zatmění bude možné sledovat slábnoucí ztmavnutí západního okraje Měsíce v zemském polostínu.
Ani při úplném zatmění Měsíc z oblohy zcela nezmizí. Do zemského stínu totiž proniká slabé sluneční záření lomené přes zemskou atmosféru. Měsíc proto chytne naoranžovělý, cihlově červený, rudý, nebo dokonce nahnědlý nádech. Nejzajímavější zabarvení bývá zpravidla na počátku a před koncem fáze úplného zatmění, kdy se na světlejší okraj Měsíce promítá světlo procházející zemským ozonem. Ten k načervenalému zabarvení ztemnělého Měsíce dodává světle šedý až namodralý nádech.
Během zatmění nastane nejmenší úplněk v roce, takzvaný mikroúplněk. Měsíc se v pátek ráno ocitne nejdále od Země, bude je dělit vzdálenost 406.222 kilometrů. Večer pak během maximální fáze zatmění ve 22:22 nastane úplněk, kdy bude Měsíc asi o 14 procent menší než při letošním lednovém superúplňku. Běžný pozorovatel ale podle astronomů rozdíl očima nepozná. Naopak při východu Měsíce se bude zdát, že je úplněk opravdu velký, což je dáno optickým klamem.
Nedaleko Měsíce bude v pátek pozorovatelný také načervenalý Mars. Čtvrtá planeta Sluneční soustavy bude čtyři dny po zatmění nejblíže k Zemi za posledních 15 let. Mars se k Zemi přiblíží na 57,5 milionu kilometrů a podle Pavla Kabrhela z hradecké hvězdárny půjde dalekohledem pozorovat na planetě větší detaily.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
