Počasí dnes3 °C, zítra5 °C
Sobota 20. dubna 2024  |  Svátek má Marcela
Bez reklam

Provázanost s dobře fungující ekonomikou Německa vůbec není na škodu, říká šéf české pobočky největšího chemického koncernu

O problémech a výzvách české i německé ekonomiky a také o perspektivách průmyslu ve 21. století, nejen toho chemického, jsme si povídali s Filipem Dvořákem, šéfem české pobočky největšího chemického koncernu na světě, společnosti BASF.

Před časem jste se stal členem představenstva Česko–německé obchodní a průmyslové komory. Jakým problémům a výzvám čelí společně česká a německá ekonomika?
Německá ekonomika má z mého pohledu jeden problém, a to je její velká otevřenost. Stejně jako ta česká je velmi exportně zaměřená. Ohrožují ji například aktuální protekcionistické snahy Spojených států. Na podzim mají být zavedena cla na dovoz evropských aut do USA. Dobře fungující německá ekonomika je motorem i našeho růstu, ale toto jsou hrozby, které mohou způsobit první velký otřes a ten by se přenesl i na nás.

V českém prostředí vnímáme tři základní problémy: prvním je absolutní nedostatek kvalifikované pracovní síly, což zpomaluje možnost vyšší akcelerace růstu průmyslu u nás; druhým je udržení stabilního a čitelného právního rámce, který představuje podmínku pro velké a dlouhodobé investice; a třetím je schopnost připravit české firmy a prostředí pro adaptaci na velké výzvy, které s sebou nese digitalizace, robotizace, automatizace a udržení konkurenceschopnosti českých firem vůči těm evropským nebo i za hranicemi Evropy.

Víme, že Německo má jednu z nejsilnějších, nejrobustnějších a nejzdravějších ekonomik v celé Evropě a určitě se může měřit s jakoukoliv jinou ekonomikou v globálním měřítku. To znamená naši provázanost, spíš než závislost, se zdravě fungujícím průmyslem Německa. Já si myslím, že to v dlouhodobém horizontu je spíše naše deviza.

Často slýcháme, že Česká republika je až fatálně závislá na německé ekonomice. Co je na tom pravdy?
Já si myslím, že na tom není nic špatného, pokud to vezmeme jako danost. Víme, že Německo má jednu z nejsilnějších, nejrobustnějších a nejzdravějších ekonomik v celé Evropě a určitě se může měřit s jakoukoliv jinou ekonomikou v globálním měřítku. To znamená naši provázanost, spíš než závislost, se zdravě fungujícím průmyslem Německa. Já si myslím, že to v dlouhodobém horizontu je spíše naše deviza.

Takže nepovažujete za nebezpečné být takhle úzce navázán na jednu, byť silnou a dlouhodobě prosperující ekonomiku?
To je obecný problém každé menší ekonomiky, která není schopna saturovat sama sebe. To znamená, že populace té země nevytvoří nikdy takovou poptávku, aby mohla fungovat za zavřenými dveřmi, zavřenými hranicemi. Malá ekonomika bude vždy proexportně zaměřená, a pak mi připadá logické a zdravé, když je provázána s jinou silnou a zdravou ekonomikou, než kdyby byla svázána se slabšími hráči. Je ovšem jasné, že určitá míra diverzifikace je zcela na místě a jako taková je podporována i samotnou Česko-německou obchodní a průmyslovou komorou.

Jak se mění struktura průmyslu a vůbec podnikání v České republice s ohledem na aktuální trendy?
Je otázkou, jestli se struktura české ekonomiky mění. Už několik let jsme evropským premiantem, pokud jde o podíl průmyslu na celkovém HDP. Jsme tedy průmyslem tažená ekonomika a větší podíl by měly získávat služby. Opak je však pravdou, průmysl za poslední roky ještě posílil. Pokud se podíváme na složení jednotlivých průmyslových segmentů, tak dokonce ani tam nedošlo k výraznějšímu posunu nebo diverzifikaci. Dlouhodobě přetrvává nejsilnější vazba na automobilový průmysl. Z pohledu makroekonomického nevidím, že by došlo k nějaké revoluci nebo významnějšímu posunu a změnám.

Samozřejmě je otázka, jestli to budeme interpretovat pozitivně nebo negativně. Já bych zvolil pozitivní interpretaci a zmínil výhody, které má obecně naše země. Dlouhodobá tradice a know-how umožňuje České republice rozvíjet produkty a technologie napříč celým průmyslem, a i když jsme přišli o některé trhy na začátku devadesátých let, podařilo se nám během jedné dekády průmysl postavit znovu na nohy a najít pro průmyslovou výrobu kvalitní trhy.

Je Česká republika konkurenceschopná v rámci EU nebo celého světa i přesto, že se její průmyslové zaměření nemění?
Určitě je konkurenceschopná a musí být schopná se adaptovat na výzvy nejvyspělejších ekonomik. Velkým tématem je „Průmysl 4.0“, který předpokládá robotizaci a digitalizaci výroby. To se samozřejmě zásadně týká také automobilového průmyslu, u nás klíčového odvětví, kde vznikají nové trendy, stejně jako velmi dynamické oblasti nanotechnologií a biomedicíny. Tato nová témata samozřejmě budou mít dopad na českou ekonomiku, ale já jsem přesvědčen, že máme všechny předpoklady, abychom to zvládli.

Tahounem chemického průmyslu se dnes stává Čína. Jaký dopad to má na Evropu a na vás – na největší světovou chemičku?
Čína dominuje světové produkci a tím, že chemický průmysl stojí na začátku výrobního řetězce a je prvotní dodavatel napříč všemi průmysly, korelace s obrovskou a stále narůstající silou Číny je značná. Zatímco před deseti lety měla Čína 13 % celkového tržního podílu v chemickém sektoru, dnes je to 40 % a odhady do budoucna jsou ještě vyšší. Zbylých devět zemí z první desítky vyrobí méně než Čína, a pokud chceme zůstat největší chemickou firmou na světě, musíme jít tomuto vývoji naproti. I proto jsme v posledních deseti letech v Číně hodně investovali. Začátkem července došlo k podpisu předběžné dohody mezi BASF a jihočínskou provincií Guangdong o vybudování nového závodu. Hovoříme o investici v hodnotě asi 10 mld. eur. 

Ve vazbě na průmyslovou výrobu se často skloňuje pojem udržitelný rozvoj. Jak vnímáte slovo udržitelnost? Lze jej vůbec v tomto odvětví aplikovat do praxe nebo je to jen populární, ale ve výsledku prázdný pojem? Jak s ním nakládá společnost BASF?
Udržitelnost je pro nás jedním z ústředních témat, které je pevně zakotveno v našem korporátním motu: Tvoříme svět chemie pro udržitelnou budoucnost. Uchopit toto téma autenticky a opravdově je velmi důležité právě pro chemický průmysl Chceme být vnímáni jako firma vytvářející udržitelná řešení pro společnost . Asi se ještě nacházíme v bodu, kdy to nemá úplně jasné obrysy. Mnohdy zápasíme s motivací, zda naplnit očekávání investičních trhů nebo očekávání společnosti, která jsou v tomto ohledu rozdílná. Nicméně pro nás je důležité, že se udržitelností systematicky zabýváme u všech produktů, které dnes BASF nabízí. Celé naše portfolio bylo podrobeno hodnocení z hlediska dopadu na životní prostředí, ekonomického přínosu i dopadu na společnost, a byly rozděleny do čtyř kategorií. Na první dvě kategorie se chceme zaměřit z hlediska výzkumu a zvyšování jejich pozitivních vlastností. Ty, které dopadly nejhůře, bychom chtěli postupně vyřadit z nabídky, což platí do značné míry i pro třetí kategorii. U velmi úspěšných produktů, které spadly do třetí nebo čtvrté kategorie, samozřejmě řešíme dilema. Trend je ale jasný a my to myslíme vážně. Samozřejmě nedokážeme překlopit náš byznys v něco úplně nového, protože fosilní paliva u nás mají nezastupitelnou roli.

Světové automobilky už dnes deklarují, kolik procent elektro automobilů chtějí vyrábět v letech 2020-2025. U Volkswagenu je to přibližně 25 %, tedy každé čtvrté auto. V tomhle Evropa zaspala.

V čem vidíte budoucnost? Co může být vaší výhodou před konkurencí?
Rádi bychom hráli důležitou roli v elektromobilitě, ve výrobě baterií. Světové automobilky už dnes deklarují, kolik procent elektro automobilů chtějí vyrábět v letech 2020-2025. U Volkswagenu je to přibližně 25 %, tedy každé čtvrté auto. V tomhle Evropa zaspala. Nyní jsou nejsilnějšími hráči Číňani, Korejci a Japonci. Věřím však, že BASF se přes silnou konkurenci z východu prosadí.

Jak obstojí zmíněná udržitelnost ve vazbě na výrobu akumulátorů? Budeme umět to množství vyrobených akumulátorů, nejen pro elektromobily, po skončení jejich životnosti šetrně zlikvidovat nebo nějakým způsobem recyklovat?
Nezmínil jsem ještě jeden z aktuálně silných trendů, který má obrovský dopad na chemický průmysl, takzvaná „circular economy“, tedy oběhové hospodářství. Aby tohle fungovalo, musíme změnit způsob myšlení a místo původního konceptu „od kolébky do hrobu“, přejít na nový přístup „od kolébky ke kolébce“. Dnes se to netýká jen baterií, ale taky fotovoltaiky a celé řady dalších nových technologií, které narážejí na stejný problém: Co s nimi, až jejich životní cyklus uplyne a celkový dopad bude víc negativní než pozitivní?

Řekl bych ale, že se to daří. Teď jsou pro nás obrovským tématem plasty. Jsem přesvědčen, že jsme schopni to zvládnout, máme na to odborné i technologické předpoklady, a to nejen naše společnost, ale všechny instituce, které se těmito problémy aktivně zabývají. Děláme maximum pro to, abychom skutečně fungovali v konceptu „od kolébky ke kolébce“.

Zmínil jste, že vyrábíte asi 70 tisíc produktů a ty jsou v podstatě ve všem, co nás obklopuje. Když se u nás dnes řekne BASF, tak se běžnému člověku vybaví jen audio a videokazety, které jste dříve vyráběli. Je to záměr nebo tady máte „marketingový dluh“?
Já to vnímám spíš jako určitý dluh, který vůči společnosti máme. Mým přáním by bylo, aby značka BASF byla uvedena na všech výrobcích, aby firmy, které jsou koncovým výrobcem, na své produkty hrdě umisťovaly značku BASF Inside. Takhle ale všichni kolegové neuvažují a je to samozřejmě dáno tím, že jsme typická B2B firma, tedy jsme dodavatelem komponentů, a ne finálním výrobcem. Ty kazety byly historicky jedním z mála produktů firmy BASF, který směřoval ke koncovému zákazníkovi. Málokdo si propojí video a audio kazety s tím, že se jedná o největší chemickou firmu na světě. Nicméně určitě bychom byli rádi, kdyby nás společnost vnímala jako nositele inovací, pokroku a kvalitních řešení.

Kde jsme trochu více vidět, je projekt Kids´Lab Abrakadabra. To je projekt dětských laboratoří, který funguje v Německu od roku 1997 a u nás je od roku 2012. V Národním technickém muzeu jsme zřídili a vybavili laboratoř pro děti základních škol. Školáci se tu zábavnou formou seznamují se světem chemie a fyziky. Letos máme program Chytří gurmáni. Laboratoř jsme v červnu přesunuli taky na veletrh Prague Maker Faire na Výstaviště v Holešovicích a mezi dětmi i dospělými měla obrovský úspěch. Daří se nám vzbuzovat zvědavost.  Bohužel se pořád nedaří dostat Komenského školu hrou do systému našeho vzdělávání. A přitom ty učitelky vidí, jak moc to ty děti baví a já myslím, že by nemuselo být tak složité přenést podobný model do běžné výuky.

Autoři

Štítky Německo, ekonomika, Filip Dvořák, průmysl, BASF SE, Evropa, Čína, kolébka, Česko, USA

Komentáře

Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.

Provázanost s dobře fungující ekonomikou Německa vůbec není na škodu, říká šéf české pobočky největšího chemického koncernu  |  Společnost  |  Zprávy  |  Liberecká Drbna - zprávy z Liberce a Libereckého kraje

Můj profil Bez reklam

Přihlášení uživatele

Uložené články mohou používat pouze přihlášení uživatelé.

Přihlásit se pomocí GoogleZaložením účtu souhlasím s obchodními podmínkami, etickým
kodexem
a rozumím zpracování osobních údajů dle poučení.

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.