S kominíkem se neodmyslitelně pojí saze, štětka, ale také štěstí. Jestli se lidé při spatření kominíka i dnes chytají za knoflík, prozradil Jan Doležal, který je kominíkem přes dvacet let. Za tu dobu vyčistil stovky komínů a užil si tisíce pohledů z míst, kam se lidé běžně nedostanou.
Chtějí si lidé i v dnešní době sáhnout na opravdového kominíka?
Ano, když jdete po městě, stále se chtějí lidé kominíka dotknout nebo se chytí za knoflík. Kdysi to někteří kominíci dobře využívali a v hospodě za pivo prodávali knoflíky.
To vás ale musí poznat, stále se tedy drží klasický mundúr?
Správný kominík samozřejmě nosí černé oblečení a bílou čepičku. Je to naše uniforma. Obzvláště čepička je důležitá, bez ní jste jen obyčejný řemeslník v černých montérkách. Navíc jako jedno z mála řemesel máme i sváteční uniformu, podobně jako hasiči, policisté nebo sokolníci.
Dědí se profese kominíka?
U nás ano, já jsem řemeslo zdědil po tatínkovi. Když jsem se rozhodoval, co budu dělat, vzal mě jednou táta na střechu a bylo rozhodnuto. A neměnil bych.
Jak poznáte kvalitního kominíka?
Seznam prověřených kominíků i revizních techniků najdou lidé na stránkách Hasičského záchranného sboru České republiky a mohou si tak osobu prověřit.
Touha po vzdělávání a titulech odvádí lidi od řemesel, je podle vás kominíků dostatek?
Podle mě ano, a to jak těch kvalitních, tak bohužel i takzvaných pseudokominíků. To jsou černé ovce našeho řemesla. Do nedávna byl kominík považován za váženou a hlavně důvěryhodnou osobu, bohužel nyní je mnoho nevzdělaných kominíků, kteří pak samozřejmě neodvádí dobrou práci a mohou ohrozit i lidské životy.
Dokonce existují firmy, které dělají „nájezdy“ na klienty. V určité oblasti vylepí letáky, kdy se budou v místě zdržovat a poté provádí nekvalitní práci. Často navíc pracují s necertifikovanými materiály. Následkem návštěvy takového kominíka může být i požár.
Poznáte, čím lidé topí nebo jestli to dělají správně?
Ano, na to ale většinou ani nepotřebujete vidět komín. Stačí jít po ulici a poznáte to po čichu ale i podle tmavosti kouře. Samozřejmě pokud je komín opravdu hodně zanesený nebo zadehtovaný, není něco v pořádku. Saze mohou vést až ke komínovému požáru. Ty jsou nejčastější na podzim, kdy lidé ještě netopí naplno, ale jak se říká čmuchtaj.
K vaší profesi patří práce ve výškách, nemáte obzvláště nyní v zimě strach?
Pokud je na střeše hodně sněhu, je to mnohdy bezpečnější než například náledí. Samozřejmě je důležité jako všude jinde dodržovat bezpečnostní podmínky. Myslím si, že je ale nutné udržovat si profesní strach. V naší práci musíme neustále myslet na to, co by se mohlo stát a jaké by byly důsledky. Jakmile ztratíte respekt, něco se stane. A my padáme jen jednou.
Odměnou za zdolání výšky jsou ale hezké výhledy, ne?
Ano, výhledy jsou krásné, těch se nenabažíte. Výjimečný je například pohled z komína Hrubé Skály. Zámek sám o sobě stojí na vysoké skále a vy jste ještě o kousek výše. Ale třeba takové tovární komíny nedělám, na ty se specializují pro změnu komínáři.
Foto Archiv Jana Doležala
