Liberecká městská zoo od března o více než polovinu zlevní roční nepřenosné permanentky pro jednotlivce i rodiny. Slibuje si od toho, že častěji budou chodit obyvatelé Liberce a okolí.
„Chceme, aby k nám místních lidí chodilo více," uvedl ředitel zahrady David Nejedlo. Inspiraci podle něj našli v nizozemském Amersfoortu, kde až 80 procent návštěvníků jsou obyvatelé regionu. V Liberci je to jen necelých 30 procent.
Od března roční nepřenosná permanentka zlevní z 950 na 300 korun a zlevněná ze 700 na 200 korun. Permanentka pro dospělého s dítětem z 1150 na 500 korun a pro dva dospělé s dvěma či třemi dětmi z 1500 na 880 korun. „Jinými slovy, když půjdete dvakrát, tak potřetí už máte zaplaceno," uvedl Nejedlo. Permanentka platí 12 měsíců od zakoupení a jde o časově neomezenou akci.
Zlevnění je podle ředitele také poděkováním pravidelným návštěvníkům v rámci oslav výročí od vzniku zahrady. Ještě nedávno si vedení zoo myslelo, že budou slavit 100 let, na základě nových poznatků od badatelů ale letos v září uplyne dokonce 115 let od otevření zahrady. K jubileu vydá zahrada novou publikaci o historii, na jejím vzniku spolupracuje s libereckým badatelským spolkem Rodokmen a spisovatelem a novinářem Miloslavem Lubasem. Zoo se podle něj v uplynulých desetiletích výrazně proměnila. „Posunula se k záchranářským projektům, odchovům a k tomu, aby se co nejvíce podobala přírodě," řekl Miloslav Lubas.
V minulosti například šimpanz Kuba zval návštěvníky na Liberecké výstavní trhy. To už je dnes nemyslitelné, stejně jako to, aby si ošetřovatelé brali mláďata šelem domů a krmili je. Jednou se tak například ztratil jaguár u Jablonného v Podještědí při vycházce v lese, podařilo se ho naštěstí najít. Jindy zase uznávaný lékař projel s autem na červenou křižovatku, když mu odrostlý levhart, jehož odchovával doma, skočil ze zadního sedadla na volant. Zvířata ze zoo hrála v minulosti i v televizi a reklamách. Třeba šimpanz Teddy za účinkování ve filmu Nejasná zpráva o konci světa vydělal zoo před 20 lety 150 tisíc korun.
Změna filozofie v chovu zvířat je důvodem, proč je nyní na ústupu i chov bílých tygrů, kteří se v posledních 20 letech stali jedním ze symbolů zahrady. Návštěvnicky atraktivní zvířata nemají z ochranářského hlediska žádný význam. Jde jen o zvláštní formu tygra bengálského, která přežívá pouze v umělých odchovech. Je tak pravděpodobné, že za několik let nebude mít liberecká zoo už ani jednu šelmu s tímto nepřirozeným zbarvením.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.