Když 15. března 1939 německá okupační vojska začala obsazovat Čechy a Moravu, v Liberci zavládlo nadšení. Většinové německé obyvatelstvo postupující vojáky před 80 lety vítalo a umetalo jim cestu i fakticky, ve městě byla sněhová vánice.
„V Liberci se jásalo, co si budeme namlouvat. Město bylo součástí třetí říše. Česká menšina, která zde zůstala, to pochopitelně nesla nelibě, ale tady se jinak ve velkém jásalo," řekl Ivan Rous ze Severočeského muzea v Liberci, který se období II. světové války věnuje.
Liberec (Reichenberg) byl v té době už půl roku součástí nacistického Německa, po přijetí mnichovské dohody ze září 1938. Podle dobových zpráv z tisku se ve středu 15. března 1939 konaly v Liberci akce, při nichž vedoucí podniků "ocenili historický význam těchto hodin". Zaměstnanci společně poslouchali prohlášení německého vůdce Adolfa Hitlera v rozhlase, mládež dostala často volno ve škole a chlapci a dívky zaplnili ulice, přes které pochodovali vojáci. V oknech vlály německé vlajky a všude byli dobrovolníci, kteří zbavovali ulice sněhu.
Adolf Hitler Liberec navštívil už koncem roku 1938
Podle Rouse přímo z Liberce vyrazil pěší pluk obsadit Turnov a přes město projížděla další německá vojska. Kromě toho se v Liberci podle něj ten den nic zásadního nedělo, na rozdíl třeba od České Lípy, kam přicestoval vlakem Hitler. „Sedl tam do auta a odjel toho 15. března na Pražský hrad," uvedl Rous. O den později se Hitler do České Lípy vrátil a vlakem odcestoval zpět do Berlína.
Podle dobového tisku se okupace zbývajících částí Československa na běžném kulturním dění v Liberci neprojevila, kina promítala dál a 15. března 1939 divadlo uvedlo operu Tiefland (Nížina) od německého skladatele Eugena d’Alberta. Další den, kdy byl vyhlášen Protektorát Čechy a Morava, byla na programu hra Vlastizrádce. Okupace ale byla podle Rouse v Liberci důvodem k euforii, která se týkala vize rozvoje města spojené s jiným uspořádáním Evropy. „Liberec se chystal na přestavbu na hlavní město říšské župy Sudety a 15. březen to byl takový impuls a takové to zajásání," uvedl.
Od 1. května 1939 se k městu s pěti čtvrtěmi připojilo 11 okolních obcí. Vznikl takzvaný Velký Liberec s téměř 70 tisíci obyvateli, který se stal největším městem v župě Sudety. V plánech byla podle Rouse velká přestavba Liberce. Okrajové čtvrti měla doplnit sídliště v takzvaném Heimatstillu, v centru měly padnout stovky domů a ustoupit výstavné nacistické architektuře.
Na památku odchodu Čechů z Ruprechtic
Přes Liberec se plánoval dálniční tah s velkolepými sjezdy. Už 18. dubna 1939 byla slavnostním výkopem zahájena na Spáleništi v Horním Hanychově výstavba takzvané Hitlerovy dálnice ve směru na Görlitz (Zhořelec). Šest let trvající světová válka ale vše změnila. „Z projektů byl realizován jen zlomek a naopak průmysl způsobil, že z Liberce se stala v průběhu druhé světové války jedna velká průmyslová zóna," dodal Rous. Třeba právě z plánované dálnice se dochovaly jen propustky či náspy.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
