Pojďme si připomenout kauzu týkající se restitucí a šlechtického rodu Walderode. Táhne se už totiž nějaký ten pátek, vlastně už čtvrt století. V celém případu jde o majetek za tři miliardy korun. A zítra by mělo padnout rozhodnutí.
Výběr informací o restitučních sporech potomků šlechtického rodu Walderode (v úterý 18. června vynese své rozhodnutí odvolací Krajský soud v Hradci Králové):
Potomek šlechtického rodu Karel Des Fours Walderode vznesl na počátku 90. let restituční nárok na rozsáhlý majetek rodu v severovýchodních Čechách. Jeho výši odborníci původně odhadovali na 3,5 miliardy korun, nyní se hovoří o majetku v hodnotě asi tří miliard korun. Karel Des Fours Walderode zemřel 7. února 2000 ve věku 95 let. O pozemky a budovy nyní jako dědička usiluje Johanna Kammerlanderová, vdova po Karlovi.
Majetek, o který se hlásí, vlastní například Lesy České republiky, Národní památkový ústav nebo Turnov na Semilsku. Jde především o zámek Hrubý Rohozec a 300 hektarů lesa a pozemky u Turnova. Nynější odvolací řízení navazuje na verdikt semilského okresního soudu ze září 2017, který vydal takzvaný mezitimní rozsudek, jímž nárok rodiny na zabavený majetek uznal. Proti tomu se však státní instituce a další subjekty odvolaly.
Pokud by Johanna Kammerlanderová u krajského soudu uspěla, neznamená to, že by se ihned začaly vydávat požadované pozemky. Jak před rokem a půl řekl semilský soudce Michal Polák, u jednotlivých pozemků, který je na 1400, by bylo nejprve třeba zjistit, zda byly skutečně zkonfiskovány prezidentským dekretem. Podle jejich osudů po konfiskaci by musel soud ještě rozhodnout, zda je možné požadované nemovitosti přímo vydat, nebo zda dědicům místo toho náleží náhrada.
Úspěch zaznamenala Kammerlanderová v roce 2008, kdy jí liberecký krajský soud přiznal čtvrt hektaru obecního lesa u Žďárku na Liberecku. Průlomový rozsudek následně potvrdil i Ústavní soud. Les byl zkonfiskován stejným dekretem jako Hrubý Rohozec a ostatní budovy a pozemky.
V červenci 2011 pak soud v Semilech potvrdil nárok Kammerlanderové na pozemky a nemovitosti, jichž se domáhá. Soud jí potvrdil nárok na většinu nemovitostí s výjimkou pozemků v Turnově - Daliměřicích, kde Kammerlanderová žalobu stáhla kvůli mimosoudnímu vyrovnání. Krajský soud v Hradci Králové ale verdikt zrušil a kauzu do Semil vrátil s tím, že soud musí znovu přezkoumat, zda byly splněny všechny restituční podmínky.
Kromě Hrubého Rohozce a dalšího majetku na Turnovsku rod požadoval i navrácení pozemků a nemovitostí na Jablonecku. Původně žádal i o renesanční zámek a velkostatek Dřínov na Kroměřížsku s lesy a polnostmi a majetek ve Vrchoslavicích na Prostějovsku (dědictví Karla Des Fours Walderode po strýci), později se však nároku vzdal. Rod požadoval i majetek na Liberecku. „Otázky navrácení majetku na Liberecku už jsou pravomocně uzavřené,“ řekl v roce 2015 serveru iDNES.cz právní zástupce Kammerlanderové Roman Heyduk.
V říjnu 2015 Okresní soud v Jablonci uznal nároky Johanny Kammerlanderové na vrácení některých menších pozemků na Jablonecku. I zde odvolací soud vrátil kauzu k novému projednání. Zároveň ale potvrdil, že restituční podmínky pro navrácení majetku jsou splněné. Už v roce 1993 dostal Karel Des Fours Walderode od Lesního závodu v Harrachově téměř 90 hektarů lesa u Turnova, o tři roky později ale ministerstvo zemědělství rozhodnutí zrušilo.
Případ Walderode provázely od počátku spory o občanství hraběte a jeho spolupráci s nacisty. Walderode přišel jako občan německé národnosti o rodový majetek na základě Benešových dekretů bezprostředně po skončení druhé světové války. V roce 1947 úřady Walderodemu československé občanství vrátily. Zabraný majetek už ale nestihl získat nazpět, po komunistickém puči v únoru 1948 emigroval a o občanství znovu přišel. V roce 1992 ministerstvo vnitra Walderodemu čs. občanství opět vrátilo a Walderode zažádal o vydání bývalého majetku svého rodu.
Vzápětí se objevila svědectví, že během války spolupracoval s nacisty. Podle slov jabloneckého soudce z října 2015 se ale nic takového neprokázalo. „Z provedených důkazů nelze dovodit, že by se za války jakkoliv provinil vůči československému státu. Tím byla základní restituční podmínka splněna,“ uvedl jablonecký soudce Jaroslav Kneř v roce 2015. Podstatné pro něj bylo šetření čs. úřadů krátce po válce. „Nelze se domnívat, že by jakkoliv stranily osobám německé národnosti, spíše jejich chování v době okupace posuzovaly velmi kriticky. Přesto v osobě Walderodeho byl závěr příznivý,“ řekl.
