Jedná se o PR článek. Více info k PR článkům můžete najít ZDE.
PR článekÚterý, 9. července 2019, 08:12
Co se člověku jako vybaví při slovech jižní Morava? Prvně dozajista skvělé víno, poté krásná krajina zalitá sluncem a v neposlední řadě určitě svérázní, avšak dobrosrdeční Moraváci. Všechna tato spojení jsou správná a lidé na jižní Moravě tvrdě pracují, aby si takovou pověst zasloužili. Mimo výletové destinace za dobrým vínem ale dostává jižní Morava v posledních letech nový rozměr - je cílem milovníků adrenalinu.
Tradičně oblíbenou destinací návštěvníků jižní Moravy je akvapark a autokemp v Pasohlávkách. Zde už si adrenalinoví nadšenci léta užívají možnost wakeboardingu. Pozadu nezůstávají ani Nové Mlýny jakožto oblíbená destinace příznivců windsurfingu. My se však za našimi adrenalinovými plány přesuneme víc na sever - do Moravského krasu.
V nádherném prostředí chráněné krajinné oblasti Moravský kras najdeme nepřeberné množství atraktivních míst k navštívení. Málokdo však ví, že se mezi krásnými lesy a rozsáhlými podzemními jeskynními komplexy ukrývají také netušené možnosti pro zábavu “se zvýšeným tepem”. A jsou to možnosti otevřené široké veřejnosti, tedy i každému, kdo o nevšední, adrenalinovou aktivitu ještě nikdy ani nezavadil. Hlavní je chuť a otevřenost k novým zážitkům.
Naší první zastávkou jsou Jedovnice. Městys ležící nedaleko jeskyně Macocha je zejména v létě oblíbenou destinací návštěvníků z celé republiky. Zdejší rybník Olšovec přímo vybízí k vodním hrátkám, v okolí pak najdeme množství turistických tras pro pěší i cyklisty. I my se posadíme na cyklistická kola. Je nás šest, a nikdo z nás na takovém kole ještě neseděl.
Stylový penzion Kůlna, naše základna ležící nedaleko jedné ze singletrailových tratí, zdroj: Penzion Kůlna
S majitelem stylového penzionu Kůlna Pavlem Vaňkem si právě prohlížíme moderní horáky, které mají v penzionu k zapůjčení pro své hosty (pro běžné turisty funguje u rybníku Olšovec půjčovna). „Právě sedíte na osmdesáti až sto tisících korunách. Možná se vám to zdá moc, ale věřte mi, že na náš odpolední program je špičková kvalita opravdu potřeba,” spouští Vaněk.
Společně se totiž chystáme na tzv. single trail - cyklistické stezky vedoucí lesem určené pro jízdu na terénních kolech. „Jedovnice nabízí tři singletrail okruhy. Rozdělené jsou podle náročnosti - stejně jako u lyžařských sjezdovek na modrou, červenou a černou,” vysvětluje Vaněk.
Jedovnické trasy se vinou lesem, loukami i mýtinami, zdroj: Singlekras.cz
Přirozeně si vybíráme nejméně náročný okruh o délce přes deset kilometrů. Čekají nás klidové úseky vinoucí se mezi stromy, fyzičku lehce potrápíme na několika stoupáních a odvážnější si užijeme i pár “skoček” a klopených zatáček.
„Obtížnost trasy si vlastně určujeme sami. Čím více to pouštíte, tím je trasa náročnější. Není však dobré ani pořád jen brzdit, nejvíce pádů bývá při malých rychlostech či po zastavení,” dodává Vaněk.
A už se jede. Prvních pár stovek metrů je vyloženě o odzkoušení, jak se kolo chová na členitém terénu, kdy brzdit a kdy je naopak dobré nabrat pořádnou rychlost. Po půl hodince už se člověk zžívá s kolem i terénem a každý zdolaný kilometr pak dodává na odvaze.
Ačkoliv jsem na podobném kole seděl poprvé a v lese takto nikdy neřádil, po dvou hodinkách mi bylo jasné, že jsem našel novou zálibu - zálibu, na kterou se nemusíte bát vzít děti, pozvat rodiče nebo ne plně sportovně založené kamarády. Není se čeho bát, vše máte ve svých rukách.
Za další netradiční aktivitou jsme z Jedovnice vyrazili do zhruba osm kilometrů vzdáleného lomu Velká Dohoda. Ten se nachází mezi vesničkami Lipovec a Holštejn. V kopečku a lesích ukrytý areál na první pohled nadchne. Při vstupu do lomu se před vámi rozprostře sympatická roklinka, z části zarostlá stromy, z části osázená totemy připomínající dřevěnými kůly spojenými lanovými překážkami různých tvarů a podob.
„Vápenec se zde přestal těžit v roce 1975. Od té doby lom samovolně zarůstal, v devadesátých letech ho koupila moje rodina a my tu v dětství trávili volné chvíle,” vysvětluje sympatický instruktor. Z opuštěného lomu pak postupně vybudovali příjemný areál, kde najdete klid i adrenalin.
„Pro návštěvníky tu máme dobrodružné lanovky, které vás svezou přes celý lom. Dále, dětské hřiště, lanový park pro děti i dospělé, lezeckou stěnu pro začátečníky i profesionály a také ferratový park, kde se naučíte základy lezení na ferratách. To pak bohatě zužitkujete při dovolené na horách,” vypočítává instruktor.
Začínáme pěkně zostra - lanovkou. Při jízdě na ní člověk “skočí” vstříc třicetimetrové propasti. 369 metrů dlouhá soustava ocelových lan ho pak proveze křížem krážem nad sympatickým lomem. Opět však není čeho se bát - ještě před začátkem jsme prošli bezpečnostním školením a instruktoři se o nás starají svědomitě. Je na čase zkusit si ferraty.
„Ferraty potkáte při výšlapech po Alpách nebo Tatrách. Naše trasy jsou ideální na naučení základů lezení, protože tu máme několik stupňů obtížnosti ferrat - od A až po D,” vysvětluje. Při naší zhruba sto padesát metrů dlouhé trase jsme si vyzkoušeli i “Céčko”, opět všichni s úspěchem.
Přitom jsme neměli tušení, jak brzo naše nově nabyté dovednosti využijeme. Po rozloučení se s lomem Velká Dohoda mířila naše adrenalinová cesta do poslední a nejvíce neobvyklé zastávky. Čekala nás strmá cesta přímo do nitra země.
„Naše jeskyně má hloubku čtyřicet metrů. My polezeme až na její úplné dno. Doufejme, že nebude pršet, jinak se trošku osprchujeme,” začíná briefing v Ostrově u Macochy usměvavá instruktorka Kačka a před ní právě strnulo šest vyděšených tváří.
Pod pojmem „speleoferata” jsme si každý vytvořil vlastní představu. Tváří tvář realitě však zůstáváme v mírném šoku. Mám dojem, že kdybychom byly děti a měly u sebe maminku, schováme se jí pod sukni nebo se křečovitě chytneme nohavice u kalhot. Kačka si toho všimla.
„Není se čeho bát, uvidíte! Strach a obavy jsou úplně běžné, přeci jen polezeme do čtyřicet metrů hluboké, vlhké díry, kde je naprostá tma,” směje se instruktorka. Její optimismus je nakažlivý, přesto když se po bezpečnostním školení převlékáme do kombinéz, nasazujeme helmy a čelovky, je na nás všech vidět značná nejistota hraničící s nervozitou.
Plán je následující - skrz studnu přímo ve středu vesnice vlezeme do jeskyně, kde za pomocí ferat slezeme až na úplné dno. Přitom musíme doufat, že nezačne pršet, někdo nebude umývat auto nebo místní dobrovolní hasiči nepůjdou potrénovat. V takových případech bychom si totiž užili vydatnou sprchu.
Čekají nás místa, kde se budeme držet jen na síle vlastních rukou. Budeme se muset protáhnout štěrbinou o šířce 60 centimetrů a především - strávíme dvě hodiny v naprosté tmě, kde budou jediným zdrojem světla naše čelovky.
Jaká byla realita? Překvapivá. Po všech stránkách. Na tmu a vlhko si zvyknete rychle. Že si ušpiníte dlaně a kombinézu, vám přestane vadit po prvních deseti minutách. Zdolávání speleoferat Ostrově u Macochy je přitom pro fyzicky více i méně zdatné účastníky. Pokud se cítíte dobře a instruktorka s tím bude souhlasit, dáte si jeskyni celou, pokud ne, zkusíte si zhruba třetinu tratě. Garantuji vám zážitek u obou variant.
Lezení samotné vás pak naučí jedné nesmírně cenné dovednosti - budete přemýšlet nad každým pohybem. Poznáte fyzické limity svého těla a překonávání (na první pohled) náročných překážek vám naopak napoví, že jste dost možná daleko schopnější, než jste si do té doby mysleli.
