Pro okolní svět je typickým českým pivem světlý ležák plzeňského typu, mezi konzumenty trochu nepřesně známý jako světlá dvanáctka. Spotřebitelský časopis dTest poslal do laboratoře 26 českých zástupců tohoto pivního stylu, aby prověřil jejich kvalitu. Laboratoř ověřovala, jestli neobsahují plísně či pesticidy i to, zda se v jejich chuti a vůni neobjevují nežádoucí vady. Ze škodlivin nemusíme mít strach, ale při ochutnávce se pár chybiček našlo.
Pivní trh je v Česku velice rozmanitý, stejně jako nabídka pivních stylů. „Volba padla na české rodinné stříbro – světlý ležák plzeňského typu, přičemž do testu jsme zařadili výhradně ty prodávané ve skleněných láhvích. Kritérii výběru byly také velikost produkce pivovaru a regionální zastoupení,“ říká Hana Hoffmannová, šéfredaktorka časopisu dTest.
Vybraná skupina 26 jedenáctek a dvanáctek putovala do laboratoře, kde odborníci nejprve zjišťovali, jak jsou na tom ležáky s obsahem škodlivých látek. Konkrétně pesticidů a mykotoxinů, což jsou zdraví škodlivé látky vznikající při napadení surovin pro výrobu piva plísněmi.
„V tomto směru máme dobré zprávy. Mykotoxiny se v pivech nenašly buď vůbec, nebo pouze v relativně nízkých koncentracích. Laboratoř nedetekovala ani poslední dobou hojně diskutovaný pesticid glyfosát, který je podezřelý z karcinogenních účinků a v české krajině se rozsáhle používá, dříve i nadužíval,“ konstatuje Hoffmannová.
V dalším bloku zkoušek se hodnotitelé zajímali o kvalitu piva: zjišťovali základní pivovarnické parametry, tedy množství extraktu původní mladiny a obsah alkoholu. Údaj o extraktu původní mladiny (EPM) je v podstatě totéž co stupňovitost piva. Jedná se o podíl látek extrahovaných ze sladu a chmele do mladiny – výrobního mezistupně, jehož prokvašením vzniká pivo.
„Údaj o procentuálním podílu EPM není povinný, proto jej na všech etiketách nenajdete. Vyhláška č. 248/2018 Sb., která se kvalitou piva zabývá, říká, že u ležáku se musí EPM pohybovat od 11 do 12,9 %. Množství extraktu ovlivňuje plnost chuti piva a při vyšším obsahu EPM také mohou kvasnice vytvořit více alkoholu,“ vysvětluje Hoffmannová a dodává: „Všechny ležáky vyhlášce vyhověly. Naměřené hodnoty se pohybovaly od 11,1 % (Platan 11) až po 12,5 % (Bernard světlý ležák). Dobrou zprávou je i to, že jsme nenarazili na jediný případ, kdy by se údaj na etiketě rozcházel s realitou.“
V testovaných ležácích laboratoř naměřila od 4,4 % (Platan 11 a Plzeňský Prazdroj Pilsner Urquell) do 5,3 % alkoholu (Budweiser Budvar B:Original). Obsah alkoholu se uvádí v objemových procentech, ovšem doporučení týkající se spotřeby alkoholu obvykle pracují s jeho hmotností. V průměru byste měli v půllitru ležáku počítat s 19,2 g alkoholu. Kdyby toto množství vypil průměrný 85kg muž, odboural by ho za dvě a čtvrt hodiny. U 60kg ženy by totéž trvalo čtyři hodiny. Podle WHO by ale ženy neměly přijmout více než 16 g alkoholu denně.
Na závěr piva putovala před panel odborníků, kteří je ochutnali. „Neřekneme vám, které pivo vám bude nejvíce chutnat, to je velmi individuální věc. Komisi odborníků jsme ale požádali o posouzení, jak moc se chuť, vzhled a vůně testovaných piv blíží charakteristikám pivního stylu světlý ležák českého typu,“ předesílá Hana Hoffmannová.
Za každým pivním stylem totiž stojí specifický způsob výroby a speciální suroviny, což dává stylům jedinečný charakter. Náš světlý ležák se vaří od roku 1842. Kromě ječného sladu a žateckého chmele je pro něj typické tzv. spodní kvašení. Od českého ležáku se očekává výrazná hořkost, dobrá pěnivost, plnost a pivo by mělo být tzv. dobře pitelné. Ve vůni ležáku by se měl projevovat slad, možné jsou i bylinné tóny či lehká esterová a diacetylová vůně. Chuť v sobě zahrnuje slad, hořkost a kořeněnost danou použitým chmelem.
Nejvíce bodů v senzorickém hodnocení (92 %) posbíral Staropramen Exportní ležák, o procentní bod méně pak získala Holba Šerák. „Velmi dobré senzorické hodnocení s výsledkem mezi 80 a 90 % si odneslo ještě pět vzorků: Zubr Grand 11, Kozel 11, Plzeňský Prazdroj Pilsner Urquell, Žatec Premium a Březňák Ležák ze staré školy, kterým se rovněž vyhnuly výrazné vady,“ uvádí Hana Hoffmannová. S pouze dostatečným senzorickým hodnocením skončil jen jediný vzorek: Ježek 11 %. Odborníci to zdůvodnili silně oxidovanou starou ovocnou chutí a kyselostí.
