Velký test světlých ležáků. Pár chybiček se našlo

Pivní trh je v Česku velice rozmanitý, stejně jako nabídka pivních stylů. „Volba padla na české rodinné stříbro – světlý ležák plzeňského typu, přičemž do testu jsme zařadili výhradně ty prodávané ve skleněných láhvích. Kritérii výběru byly také velikost produkce pivovaru a regionální zastoupení,“ říká Hana Hoffmannová, šéfredaktorka časopisu dTest.

Vybraná skupina 26 jedenáctek a dvanáctek putovala do laboratoře, kde odborníci nejprve zjišťovali, jak jsou na tom ležáky s obsahem škodlivých látek. Konkrétně pesticidů a mykotoxinů, což jsou zdraví škodlivé látky vznikající při napadení surovin pro výrobu piva plísněmi.

Bez pesticidů a mykotoxinů

„V tomto směru máme dobré zprávy. Mykotoxiny se v pivech nenašly buď vůbec, nebo pouze v relativně nízkých koncentracích. Laboratoř nedetekovala ani poslední dobou hojně diskutovaný pesticid glyfosát, který je podezřelý z karcinogenních účinků a v české krajině se rozsáhle používá, dříve i nadužíval,“ konstatuje Hoffmannová.

V dalším bloku zkoušek se hodnotitelé zajímali o kvalitu piva: zjišťovali základní pivovarnické parametry, tedy množství extraktu původní mladiny a obsah alkoholu. Údaj o extraktu původní mladiny (EPM) je v podstatě totéž co stupňovitost piva. Jedná se o podíl látek extrahovaných ze sladu a chmele do mladiny – výrobního mezistupně, jehož prokvašením vzniká pivo.

„Údaj o procentuálním podílu EPM není povinný, proto jej na všech etiketách nenajdete. Vyhláška č. 248/2018 Sb., která se kvalitou piva zabývá, říká, že u ležáku se musí EPM pohybovat od 11 do 12,9 %. Množství extraktu ovlivňuje plnost chuti piva a při vyšším obsahu EPM také mohou kvasnice vytvořit více alkoholu,“ vysvětluje Hoffmannová a dodává: „Všechny ležáky vyhlášce vyhověly. Naměřené hodnoty se pohybovaly od 11,1 % (Platan 11) až po 12,5 % (Bernard světlý ležák). Dobrou zprávou je i to, že jsme nenarazili na jediný případ, kdy by se údaj na etiketě rozcházel s realitou.“

V průměru 19,2 gramu alkoholu

V testovaných ležácích laboratoř naměřila od 4,4 % (Platan 11 a Plzeňský Prazdroj Pilsner Urquell) do 5,3 % alkoholu (Budweiser Budvar B:Original). Obsah alkoholu se uvádí v objemových procentech, ovšem doporučení týkající se spotřeby alkoholu obvykle pracují s jeho hmotností. V průměru byste měli v půllitru ležáku počítat s 19,2 g alkoholu. Kdyby toto množství vypil průměrný 85kg muž, odboural by ho za dvě a čtvrt hodiny. U 60kg ženy by totéž trvalo čtyři hodiny. Podle WHO by ale ženy neměly přijmout více než 16 g alkoholu denně.

Na závěr piva putovala před panel odborníků, kteří je ochutnali. „Neřekneme vám, které pivo vám bude nejvíce chutnat, to je velmi individuální věc. Komisi odborníků jsme ale požádali o posouzení, jak moc se chuť, vzhled a vůně testovaných piv blíží charakteristikám pivního stylu světlý ležák českého typu,“ předesílá Hana Hoffmannová.

Za každým pivním stylem totiž stojí specifický způsob výroby a speciální suroviny, což dává stylům jedinečný charakter. Náš světlý ležák se vaří od roku 1842. Kromě ječného sladu a žateckého chmele je pro něj typické tzv. spodní kvašení. Od českého ležáku se očekává výrazná hořkost, dobrá pěnivost, plnost a pivo by mělo být tzv. dobře pitelné. Ve vůni ležáku by se měl projevovat slad, možné jsou i bylinné tóny či lehká esterová a diacetylová vůně. Chuť v sobě zahrnuje slad, hořkost a kořeněnost danou použitým chmelem.

Slušné hodnocení

Nejvíce bodů v senzorickém hodnocení (92 %) posbíral Staropramen Exportní ležák, o procentní bod méně pak získala Holba Šerák. „Velmi dobré senzorické hodnocení s výsledkem mezi 80 a 90 % si odneslo ještě pět vzorků: Zubr Grand 11, Kozel 11, Plzeňský Prazdroj Pilsner Urquell, Žatec Premium a Březňák Ležák ze staré školy, kterým se rovněž vyhnuly výrazné vady,“ uvádí Hana Hoffmannová. S pouze dostatečným senzorickým hodnocením skončil jen jediný vzorek: Ježek 11 %. Odborníci to zdůvodnili silně oxidovanou starou ovocnou chutí a kyselostí.