V okolí hnědouhelného dolu Turów u českých hranic se rozšíří síť vrtů, které zjišťují množství podzemních vod, o 16 nových stanic, fungovat by měly nejpozději od dubna. Cena vyjde 600 tisíc korun za rok, pokud by se musely budovat ještě nějaké další vrty, jeden by vyšel zhruba na čtvrt milionu korun. Stát plánuje také měření hluku a emisí v oblasti. Návrh projedná v pondělí kabinet Andreje Babiše (ANO).
Ministerstvo životního prostředí s polským plánem na rozšiřování přeshraničního dolu nesouhlasí. Liberecký kraj již avizoval, že se odvolá proti souhlasnému stanovisku polských úřadů k rozšiřování. Česko má dlouhodobě obavy, že rozšíření dolu by mohlo mít negativní dopad na zásobování Hrádecka a Frýdlantska pitnou vodou.
Polská strana by podle materiálu, který bude mít k dispozici vláda, měla také poskytnout bilanci podzemní vody pro modelové stavy v roce 2015 a 2044 s variantami stavů vody s a bez těsnící stěny.
„S ohledem na zvyšování imisních příspěvků dolu Turów v závislosti na postupu těžby k českým hranicím česká strana trvá na realizaci opatření pro snižování emisí prachových částic, jako jsou zejména úpravy při transportu elektrárenských popílků, zakrytí přesypů, instalace větrných bariér v blízkosti zásobníku uhlí, snížení frekvence dopravy při přepravě uhlí o 50 procent a řízení systému zásobníku uhlí v závislosti na meteorologických podmínkách a imisních koncentracích prachových částic," dodává materiál. Celkově mají stát měření imisí, ale také například hluku, jednotky milionů korun.
V lednu vydalo regionální ředitelství ochrany životního prostředí ve Vratislavi rozhodnutí v procesu EIA, kterým souhlasilo se záměrem na rozšíření dolu Turów i přes námitky české strany. Zároveň vydalo stanovisko o okamžité vykonavatelnosti rozhodnutí.
Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) již dříve uvedl, že polské úřady v souhlasném stanovisku tvrdí, že rozšíření těžby v Turówě nebude mít na české občany žádný vliv. Česko má opačný názor a pouze na polská ujištění se nemůže spoléhat, proto chce i prostřednictvím Evropské komise vyvíjet na Polsko další tlak, aby svůj postoj změnilo, řekl Brabec.
Česko v jednání s Evropskou komisí podle Brabce upozorňuje na možná porušení směrnice o EIA nebo směrnice o vodách. Brabec také podotkl, že kompenzační opatření, k nimž se Polsko zavázalo, zatím nejsou vyzkoušená. Připomněl, že už v 80. letech kvůli těžbě v Turówě poklesla podzemní voda na Frýdlantsku, nyní by dopady kvůli suchu byly ještě horší. „Tenkrát to region ještě zvládl, protože vody bylo dost. Kdyby se něco podobného stalo teď, klesne to na nulu. Nezůstane žádná voda ve studních," řekl ministr.
Hnědouhelný důl v Polsku zásobuje uhlím hlavně sousední elektrárnu Turów. Skupina PGE, které důl i elektrárna patří, tam chce těžit až do roku 2044. Rozšířit ho plánuje až na 30 kilometrů čtverečních a těžit se Poláci chystají do hloubky až 330 metrů pod úrovní okolního terénu. Důl se má rozšířit o 14,6 hektaru podél silnice z Žitavy do Bogatyně. V Česku jsou nejblíže obce Uhelná, Václavice, Oldřichov na Hranicích a Hrádek nad Nisou. Obce i Liberecký kraj se proti záměru brání, obávají se hlavně ztráty vody, ale i hluku a prachu.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
