Stres, finanční problémy, deprese a osamělost. Takové pocity nejčastěji zažívali vysokoškolští studenti v době pandemie. Vyplynulo to z prvních výsledků mezinárodního výzkumu Antverpské univerzity COVID-19 International Student Well-being Study, do kterého se mimo jiné zapojily i české univerzity.
Celkem sedm českých univerzit se zapojilo do mezinárodního šetření Antverpské univerzity COVID-19 International Student Well-being Study. Výzkumníci ze sedmadvaceti evropských a severoamerických zemí a také z Jihoafrické republiky zjišťovali, jak ovlivnila pandemie životní podmínky, studium, zdraví a dojem vysokoškoláků ze studia.
Výzkumu, který v Česku koordinovala Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy ve spolupráci se Sociologickým ústavem AV ČR a probíhal ve dnech 27. dubna až 10. května, se zúčastnilo celkem 6497 vysokoškoláků formou online dotazování. Většinou se jednalo o studenty bakalářského (58 procent) a magisterského oboru (35 procent). Studenti doktrorského studia tvořili čtyři procenta respondentů. „Pozitivně mě překvapila zejména ochota vysokých škol ke spolupráci a ochota studentů odpovídat," vyjádřil se k výzkumu výzkumník Petr Soukup z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
Jedním z hlavních zjištění výzkumu bylo, že období pandemie bylo pro studenty vysokých škol stresujícím obdobím. „Příčinami byly z počátku nejasné podmínky ohledně studia a zakončování předmětů, výrazně nejednotný přístup učitelů jako byla různá míra zátěže, různé platformy pro komunikaci a také problémy v domácnostech, kde jsou studenti doma," doplnil Soukup. Asi dvě procenta respondentů pak kontaktovala kvůli nejasnostem studia poradenské služby univerzity.
Výsledky mimo jiné ukázaly, že zatímco před pandemií covid-19 bydlelo s rodiči 27procent respondentů, během pandemie u rodičů bydlelo téměř šedesát procent studentů. Podobné to bylo i s bydlením na kolejích. Před pandemií bydlelo na kolejích 20procent studentů, během pandemie už jen tři procenta studentů.
Jarní semestr a s ním spojený přechod na online výuku hodnotí studenti Masarykovy univerzity spíše jako stresující období, které jim ale učitelé ulehčili vstřícným přístupem. Zároveň vysokoškoláci soudí, že online výuka nedokáže tu fyzickou plnohodnotně nahradit. Třetina studentů vykazovala příznaky deprese. U 59 procent studentů bakalářského studia významně narostla studijní zátěž. Průměrný počet hodin samostudia se zvýšil ze 13 hodin na 23 hodin týdně a například 43 procent vysokoškoláků se v době pandemie přestěhovalo zpět k rodičům.
Studenti MUNI si naopak schválí postup univerzity: 80 procent jich souhlasilo s tvrzením, že se cítili být dostatečně informováni o všech změnách v chodu univerzity a byli spokojeni se způsobem zavedení ochranných opatření. Ocenili také nasazení pedagogů a ochotu komunikovat s nimi třeba i osobnějšími formami, než je běžné, například prostředním telefonických konzultací. „Poznatky ze všech průzkumů realizovaných mezinárodně i na úrovni univerzity zohledníme při přípravě opatření a variantních řešení pro nadcházející semestr, jehož začátek jsme již na jaře s ohledem na epidemiologickou situaci posunuli až na 5. října,“ řekl rektor Masarykovy univerzity Martin Bareš.
Jak naznačují výsledky výzkumu z belgických univerzit, i tamější studenti zažívali v důsledku opatření covid-19 zvýšenou míru stresu. Podle velké části studentů se také zvýšila pracovní zátěž a nebylo příliš jasné, co se od nich očekává. Právě z nejistoty pramenila velká míra stresu.
Studenti si mimo jiné stěžovali na to, že je vysoká škola o provedených opatřeních dostatečně neinformovala. Třetina participantů neměla pocit, že by se mohla obrátit na někoho na univerzitě, kdo by tyto obavy vyřešil. Přesto je ale většina studentů spokojena se způsoby, jakým univerzity uplatňovaly svá opatření v souvislosti s ohniskem covid-19.
Během pandemie se také zvýšil počet belgických studentů, kteří měli finanční problémy. Jednalo se zejména o studenty s migračním pozadím, studenty s rodiči s nižším vzděláním, studenty, kteří si své studium platí sami, a studenty s omezenou dostupností sociálního a ekonomického kapitálu. U studentek, mladších studentů a studentů s omezeným sociálním a ekonomickým kapitálem se objevily také silné pocity osamělosti. Kromě mezinárodního srovnání budou výsledky univerzitám sloužit k tomu, aby mohly lépe cílit svoji pomoc.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
Aktualizováno 31. října, 17:30
