Počasí dnes5 °C, zítra4 °C
Úterý 26. listopadu 2024  |  Svátek má Artur
Bez reklam

V noci končí letní čas, hodinu si přispíme. Kvůli koronaviru se zrušení střídání odsouvá na neurčito

Koronavirová krize odsouvá možné zrušení pravidelného střídání času, zřejmě na dlouhou dobu. Evropská komise původně navrhovala zrušení střídání času na letošní nebo příští rok, v současnosti se však o věci nejedná a je otázkou, zda se s ohledem na současnou krizi a její dopady téma na jednací stůl vůbec vrátí, řekl mluvčí ministerstva dopravy František Jemelka. V noci na neděli 25. října se hodinové ručičky ve 03:00 posunou o hodinu zpět.

Evropská komise v roce 2018 navrhla zrušení střídání času, ponechala však na členských státech, aby se dohodly na tom, který čas bude zaveden celoročně. Česká vláda předloni podpořila zavedení zimního, tedy standardního středoevropského astronomického času. Návrh komise ovšem ještě musí schválit unijní Rada a Evropský parlament, do té doby se nic nemění.

„V současné době je situace taková, že se nevyjednává a věc se kvůli aktuální situaci odsouvá na později. Je otázkou, jestli se toto téma vůbec vrátí na jednací stůl, kde se teď řeší spíše současné problémy," řekl Jemelka.

Zrušení pravidelného střídání času podle průzkumů podporuje veřejnost i experti. V roce 2019 se proti střídání času v průzkumu společnosti STEM/MARK vyjádřilo 70 procent respondentů. Podle ekonomických a zdravotních odborníků má střídání času v současnosti negativní důsledky.

Letní čas, který se uplatňuje ve většině evropských států, byl v českých zemích poprvé zaveden v letech 1915 a 1916. Vrátil se za druhé světové války v roce 1940 a trval do roku 1949. Potřetí si Češi začali posouvat hodinky před 40 lety, v době takzvaného druhého ropného šoku.

Do poloviny 90. let trval v Česku letní čas půl roku. Od roku 1996 se republika připojila ke zvyklostem Evropské unie a časový posun trvá sedm měsíců.

Hodnocení článku je 96 %. Ohodnoť článek i Ty!

Autoři | Foto pixabay.com

Štítky změna času, čas, letní čas, koronavirus, Evropská komise, František Jemelka, koronavirová krize, Ministerstvo dopravy České republiky, Vláda ČR, Evropský parlament, druhá světová válka, Evropská unie, STEM, Česko

Komentáře

Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.

Milan Kochaník

Profesroka, ne docentka, tvrdí toto : vadí jí přesouvání času 2* za rok (t o jsou ty Vaše bioritmy) a dále jí vadí, že je tím pádem ráno tma a večer světlo a toto (ráno i večer) škodí různým skupinám obyvatelstva dle věku a profese. Vám jen vadí, že se přesouvá čas , mne nevadí ani že se přesouvá čas, ani že je ráno tma a večer déle světlo, tím méně v Galicii, kde to kvituji, prostě večer je hodně dlouho světlo a to se mi líbí zejména v Galicii. Co se týče časových pásem, tak jistě je to dobré, ale je nutné se pak jimi řídit. Čili USA má územní rozsah bez ostrovů cca 105°, s ostrovy 115°a má tři časová pásma zřejmě, možná i čtyři, ostatní malé državy málo obydlené a rozptýlené po světě se nepočítají. EU má územní rozsah cca 40°, tak by mělo mít minimálně dvě časová pásma, spíše tři, jelikož západní evropa je v 0°osový poledník, střední v 15°os. poledník, Bulharsko a Rumunsko a něco zemí na severu 30°osový poledník. Právě kvůli tomu ta pásma byla stanovena jak říkáte. Prostě, je to dobré v USA, ačkoliv to je jeden stát a mají tři- čtyři časy a dle této logiky by měly mít jen jeden čas, zatímco EU není politicky ani náhodou totéž , co USA, a dokonce ani ne co kdysi konfederace CSA a přesto má mít jeden čas. Tak to je nesprávné. Nelze účelově říkat, že to tak bylo správně zavedeno a jinde je to proto správné, že se tím řídí a u nás to samé má být nesprávné. A jinak ta pásma vznikla v dost odlišné době, tedy za kolonialsmu, kdy nad některým impériem Slunce nezapadalo a proto to nevadilo a naopak imperium kvitovalo s povděkem osový poledník 0°s cca v Londýně. Dnes to ale vlivem politického vývoje leckde překáží, jelikož politika a státy s pozměnily včetně hranic a odtud pak vyplývají nesmyslné úvahy, proč jinde tři pásma a jinde jen jedno, ačkoliv šíře území je zcela odlišná a neodpovídá šíři pásma. Prostě, je to tak trochu pokrytectví. Jak vidíte, mělo by o tom být referendum.

Neděle, 25. října 2020, 21:02Odpovědět

Jindřich Traugott

To: Milan Kochaník Dovolím si ještě jednou připomenout, že v této kauze se nejedná o to, v kolik hodin bude na různých místech EU vycházet, vrcholit nebo zapadat Slunce, nýbrž o dvakrát ročně nesmyslně realizovanou skokovou změnu toho, co nám ukazují naše hodinky, podle kterých řídíme naší činnost. To má za následek narušení našeho pravidelného biorytmu, protože následujíci den musíme vstávat reálně o hodinu dřív na jaře, nebo o hodinu později na podzim. A právě o nepříznivém vlivu těchto skokových změn na naše zdraví je práce zmíněné paní docentky. Mimochodem zvolit 10° poledník za osový pro časové pásmo by bylo, opět v souvislosti s globalizovanou společností, dost nešťastné, když celá Země je z praktických důvodu rozdělena (až na nepatrné výjimky) na 24 hodinových pásem po 15 stupních.

Neděle, 25. října 2020, 02:39Odpovědět

Milan Kochaník

Jsou dvě možnosti, budˇ zvolit jediný osový poledník 10° východní délky a pak dát ve 3h 25.10. na 2h20´a bude to půl na půl, čili na západě o tolik letní čas, co na východě o stejně zimní čas v pravém slova smyslu. Nebo zúžit území EU o 10° na západě a ponechat osový poledník EU 15°, nebo od Rusů přikoupit kus Krymského poloostrova na východě, a pak ponechat rovněž osový poledník 15°a bude to sedět také půl na půl časově. A samozřejmě že i tak vědecká práce jakési docentky o škodlivosti letního času, (nějaké denní cykly) bude i nadále pavědou, jelikož když dosud mělo v českých zemích vadit 1 h. letního času navíc, tak ve stejnou chvíli tam moudrá docentka pominula okolnost, že na západě Španělska o dost větší populaci, než české má jako nevadit tříhodinový letní čas. To je pak cosi jako časový apartheid ve vědecké práci o letním času. Nemyslím si, ž Španělé jsou s hlediska letního času třikrát odolnější, než obyvatelé českých zemí.

Neděle, 25. října 2020, 02:53Odpovědět

Jindřich Traugott

To: Milan Kochaník Odtud byste už měl pane kolego jen krůček k užívání atomizovaného pravého místního času, což je v globalizované společnosti zjevně nemožné, na což se přišlo už v 19. století... ;-) Mám zato, že se tady v daném případě nejedná o zajištění nemožného vrcholení Slunce ve 12 hodin a celém území EU, z Vašeho rozkladu je ostatně zřejmé, že toho nelze principielně dosáhnout už z fyzikálních důvodů. Jiná věc je, že upuštění od nesmyslného posouvání rafií tam a zpět nám život nezkomplikuje, ale docela jistě právě naopak usnadní. Jestlže na tuto "změnu" náš systém řízení společnosti (EU) potřebuje roky a virová epidemie je schopná tento vleklý proces dokonce paralizovat, znamená to jen tolik, že systém je nadefinován neefektivně. Uvedené konstatování neimplikuje závěr, že bychom měli toto společenství opustit, ale že je bezpodmínečně nutné ho korigovat tak, aby byl funkční! Jak prosté, milí byrokraté! ;-)

Neděle, 25. října 2020, 01:40Odpovědět

Milan Kochaník

Ano, prostě, je to příliš široké pásmo, skoro 42°, již teď to má tyto následky,: když je užit jen osově poledníkový středoevropský čas pro celé toto území, ten co bude v neděli a výše, tak přesto bude například ve městě Salou jednohodinový letní čas, ve Svatém Jakobovi z Compostely bude dokonce dvouhodinový letní čas. (čili v létě mají na východním pobřeží dvouhodinový letní čas a na západním pobřeží v Galicii tříhodinový letní čas) a naopak v době našeho času, co bude zítra, bude na pobřeží Bulharska a Rumunska skutečně zimní čas, čili když bude přibližně vrcholit tam Slunce, budou mít na hodinkách 11 h, když byl ještě včera letní jednohodinový středoevropský, tak měli fakticky osově poledníkový východoevropský čas, čili ten, který mnozí nazývají "zimní", ale když u nich vrcholilo slunce, tak na hodinkách 12h. Zkrátka, pro mnoho obyvatelů to je v každém případě nanic, musela by pásma být dvě a navíc excentrická (ne s osovými poledníky stávajícími) a navíc, ne po hodině, ale tak po 40 minutách, protože na celistvý násobek 15° to nevychází.

Neděle, 25. října 2020, 01:05Odpovědět

Jindřich Traugott

To: Milan Kochaník Ještě jste pane kolego zapomněl poznamenat, že tam uvádějí "zimního", což je největší chbou, neboť ten také existuje a vláda může jeho užívání zavést svým nařízením, podle platného zákona 212/1946 Sb., o zimním čase. Ten by pak byl shodný s časem světovým a my bychom konečně od Nagana byli zase alespoň v něčem světoví.Ještě větší pozornost než uvedené odborné aspekty si zaslouží skutečnost, jak se ve světle opětovného odkládání rozhodnutí jeví akceschopnost našeho rafinovaného evtopského systému. Jen těžko se může někdo divit stížnostem běžných občanů na jeho zjevnou nefunkčnost. Že so o jeho reformu postarají dobře plavení úředníci v Bruselu ovšem očekávat nelze... :-(

Neděle, 25. října 2020, 00:47Odpovědět

Milan Kochaník

V textu jsou pozoruhodné informace, že česká vláda podpořila užívání standardního středoevropského astronomického času. Tedy, jediné, co z toho sedí je, že se jedná o středoevropský . Přívlastek standardní je zbytečný, jelikož neuvedli, že buď letní + 1 hodina vůči osovému poledníku, či zimní - 1 hodina vůči osovému poledníku a pak je to zbytečný přívlastek. Co zejména nesedí, je pojem astronomický. Kdyby studovali geodetickou astronomii, což se asi zde nepřihodilo, tak by zjistili, že žádný čistě astronomický čas vůbec neexistuje, ale zato jsou časy užívané v astronomii. Což jinými slovy znamená, že by musili specifikovat, jaký si panstvo ráčí přát. Takže například existuje hvězdný den pravý, hvězdný čas pravý, hvězdný den střední, hvězdná sekunda, sluneční den pravý, sluneční čas pravý, sluneční den střední, sluneční čas střední, hvězdný rok, tropický rok, dále: světový čas, efemeridový čas, anomalistický rok, drakonický rok, Besselův rok. Takže jediné, co z tohoto připadá v úvahu je střední sluneční čas osového poledníku 15° východně, tedy jinými slovy světový čas + 1 hodina. V současnosti , tedy od roku 1925 je měřen již od půlnoci, tedy den začíná v astronomii již od půlnoci, do té doby den v astronomii totiž začínal v poledne. Takže je velmi vidět, že kdyby se mělo brát vážně slova těchto amatérských "astronomů" ve vládě, tak opravdu, ne zas až tak dávno začínal nový astronomický den v poledne ještě naposledy v roce 1924, což byla také verze jejich tedy našeho panstva laicky řečeno astronomického času, tedy přesněji způsobu určování času v astronomii.

Sobota, 24. října 2020, 20:34Odpovědět

V noci končí letní čas, hodinu si přispíme. Kvůli koronaviru se zrušení střídání odsouvá na neurčito  |  Společnost  |  Zprávy  |  Liberecká Drbna - zprávy z Liberce a Libereckého kraje

Můj profil Bez reklam

Přihlášení uživatele

Přihlásit se pomocí GoogleZaložením účtu souhlasím s obchodními podmínkami, etickým
kodexem
a rozumím zpracování osobních údajů dle poučení.

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.