(NE)OBYČEJNÍ: Kluk z Hrádku, co se z přeskakování pařezu dostal mezi přední světové bikery

Úplně první triky a skoky na kole zkoušel jako malý kluk s partičkou kamarádů v Hrádku. „To bylo ještě v dobách bez internetu a instáče. Jako kluci z maloměsta jsme blbli na kolech, zkoušeli smyky, nějaké miniskoky no a kola pěkně ničili,“ vzpomíná na svoje bikerské začátky Honza Sladký. Honza tak jezdil na čem se dalo. Nejprve zrasoval svoje kolo, pak mámy i táty.

Stará ocelová kola nebyla na takové kousky dělaná. První opravdový trialový kolo získal díky babičce. „Když se na to podívám zpětně, bylo to hrozně těžký kolo, totální hrobka. Pořád něco praskalo, ale jelikož jsem neměl žádné srovnání, bylo pro mě jako Rolls-Royce,“ říká se smíchem.

Bez rodiny by dnes Honza známým bikerem asi nebyl

Do té doby tehdy třináctiletý Honza u ničeho dlouho nevydržel a navíc nikdy se nevěnoval žádnému sportu. Přesto ho rodina od počátku podporovala. S kamarády ježdění naprosto propadl. Jakmile našli obrubník nebo pařez, který by mohli zdolávat, neváhali každý volný den trávit ježděním po celém Hrádku.

Na kole trávil Honza každou volnou chvíli a jak dnes přiznává, rychle mu rostlo sebevědomí. A to se mu hned dvakrát vymstilo. Zároveň ho ale tyto zkušenosti posunuly dál. „Protože jsem z té naší party byl nejlepší, myslel jsem si bůhvíjak nejsem dobrej, když jsem dokázal vyjet na pár palet. Pak se ale sešlo několik událostí, při kterých mi spadl hřebínek. Za což jsem dneska neskutečně vděčnej.“

Jak Honza postupně nastiňuje, doba před patnácti dvaceti lety byla úplně jiná. „Že někdo jezdí třeba ve vedlejším městě, si prostě nevěděl, když nebyly sociální sítě,“ vysvětluje. Takže až díky časopisu Honza zjistil, že v Liberci se biketrialu věnuje Jaromír Spěšný. Vzal si Zlatý stránky a prostě všechny s příjmením Spěšný začal obvolávat. „Nakonec jsem se dovolal snad jeho babičce a dostal jeho číslo. Vůbec to dneska nechápu, ale já mu tehdy prostě napsal, že bych si s ním chtěl někdy zatrénovat, a on, už v tý době hvězda, mi dal kontakt na kluky z Liberce.“

Sebevědomí poprvé Honzovi spadlo, když na měl na Ještědu exhibici právě Martin Šimůnek. Poprvé na vlastní oči viděl, jak vypadá taková trial show. Podruhé si Honza uvědomil, že se má stále hodně co učit, když se přihlásil na své první závody a hned to bylo MČR.

Setkání s Martinem Šimůnkem na Ještědu bylo pro Honzu Sladkého z Hrádku zlomové. Začal za Martinem jezdit každou neděli na tréninky do děčínské haly. Jak sám Honza říká, nebýt jeho rodiny, dnes by nebyl tam, kde je. „Tehdy to pro naše nebylo vůbec snadné. Nechápu jak, ale vždycky to nějak udělali, táta mě každou neděli vozil do Děčína. Pak mi sehnal i prázdnou halu v Hrádku, kterou jsme opět s rodinou crew vyplnili skvělýma překážkama. A časem začal Martin jezdit na tréninky za mnou.“

Jedna z prvních samostatných trial show Honzy Sladkého proběhla na Sychrově. „Dneska je to sranda, mám mobilní překážky, které složim, hodim do auta a hotovo. Tehdy to ale byla velká logistická akce, musely se převážet překážky, třeba kmeny stromů. Dneska to zní jako sci-fi,“ komentuje.

Mezi nejatraktivnější kousky, které Honza předvádí, patří i přeskakování lidí. Když si to chtěl natrénovat, nikoho tak odvážného nenašel. Nezbylo mu tak než vycpat staré oblečení hadrama a použít to jako figurínu. A prý ze začátku nedopadl tenhle „hadrák“ vždycky úplně nejlíp. Dnes už jde ale o rutinu a jak sám Honza říká, při show by nešel do ničeho riskantního.

Kromě bikeshow nabízí Honza i individuální lekce a rád by vedl i nějaké malé bikery, o ty je ale bohužel nouze. „Hrozně rád bych to někomu předal, ale není komu. Biketrial je náročný sport, při kterém je třeba hodně trpělivosti. Než se ti podaří něco zvládnout, může to trvat i roky. A bohužel dnešní doba takovým sportům nenahrává. Trpělivost nemají děti a asi ani rodiče,“ dodal biker.

Zatím se ukončit sportovní kariéru nechystá, přesto už se Honza těší, až jednou ve sportovním důchodě bude navštěvovat všechny známé, které díky tomuto sportu poznal. Právě získaných přátelství si cení asi ze všeho nejvíc.

Další videa a fotky najdete na stránkách Honzy nebo na jeho instagramu.