středa 27. ledna 2021 Ingrid

Lidé přidali do mapy Živých jmen přes 2,5 tisíce názvů. Které z nich znáte vy?

Přesně 2648. Tolik lidových názvů přidali Liberečané do interaktivní mapy Živá jména. Mapa je součástí stejnojmenného projektu, který v září 2019 spustili Daniel Vrbík a Václav Lábus z Technické univerzity v Liberci. Výzkum v současnosti pokračuje svou druhou fází. Jejím cílem je zjistit, která z nasbíraných jmen mají největší počet aktivních uživatelů. A i tentokrát se počítá s pomocí veřejnosti.

„Běžný obyvatel města pro svou orientaci aktivně používá řádově desítky, výjimečně stovky jmen, a to v závislosti na tom, v jakém sociálním a fyzickém prostředí se pohybuje,“ vysvětluje spoluřešitel projektu Živá jména Daniel Vrbík. „Předpokládáme ale, že existuje něco jako základní fond lidových jmen, která zná a užívá v podstatě každý Liberečan. Taková jména označují hlavní orientační body ve městě,“ doplňuje další z autorů projektu Václav Lábus. Úkolem druhé etapy projektu, která odstartovala 1. října, je tento základní orientační systém obyvatel města poznat a popsat.

Pomozte tvořit Živá jména

Za necelé dva měsíce se aktivně zapojilo přes 450 dobrovolníků. „Padesát z nich dokonce již v databázi prošlo všechna,“ uvádí Daniel Vrbík. Prozatím stoprocentní aktivní znalost mají označení Fügnerka, Hokejka, Muzeum, Globus a Varšava. V těsném závěsu následují pojmenování Klášter, Textilana, Kulturák, Bazén, Králák, Přehrada, Rybníček, Radnice, Autobusák, Šalďák, Liďáky, Viadukt, Sokolák, Botanická, Česká chalupa. Všechna mají alespoň 98procentní znalost. „Seznam nejpoužívanějších jmen není samozřejmě nijak překvapivý. Důležité ale je, že jsou konečně do určité míry ověřena a nejde jen o dojmy jednotlivců,“ vysvětluje Václav Lábus.

Na opačném konci pomyslného žebříčku pak zůstávají jména, která nemají žádného aktivního uživatele. Patří k nim například Najmajrák nedaleko ul. 5. května, Jarní údolí v Ruprechticích, Bačák ve Vesci nebo Kolimberk, staré lidové jméno pro Perštýn. A jak jsou na tom neotřelá jména, jako je třeba Rakev nebo Hitleršpár? Rakev (tedy Dům kultury) zná a používá 27 % respondentů. Hitleršpár (bývalý supermarket Interspar v Budyšínské ulici) znají 2 % respondentů, naopak plných 60 % respondentů zná nedaleký park U mrtvolek.  

Hledají se dobrovolníci na doplnění mapy

Projekt stále pokračuje a jeho autoři vyzývají dobrovolníky, aby se výzkumu znalosti zúčastnili. Pomohou tak zpřesnit obraz lidového orientačního systému města. Zapojit se je snadné. Stačí se přihlásit do veřejně přístupné aplikace, kterou zájemci naleznou na webu http://mapy.fp.tul.cz/zivajmena. Aplikace funguje velmi jednoduše: postupně se zde zobrazují jednotlivé názvy a respondent volí z nabídky znám/neznám. Součástí aplikace je i mapa, která pojmenovaný objekt identifikuje, a tím respondentovi usnadňuje orientaci. 

Dobrovolníci by se v ideálním případě měli vyjádřit ke všem 2648 názvům, která v databázi Živá jména figurují, ale samozřejmě není potřeba projít celou databázi najednou. „Veškeré odpovědi se automaticky ukládají a respondent tak může práci kdykoli přerušit a vrátit se k ní později,“ říká Václav Lábus. Aplikace náhodně generuje jména z území celého Liberce, ale kromě toho umožňuje zobrazovat názvy podle jednotlivých městských částí. „Respondenti vlastně nemusí projít veškerá jména. Budeme ale rádi, když tak učiní. Času je na to dost. Aplikace bude funkční až do ledna 2021,“ doplňuje Lábus. Navíc, čím více jmen respondent zpracuje, tím větší bude mít šanci, že bude vylosován v soutěži, kterou autoři spouští spolu s výzkumem. „Kromě soutěže o ceny jsme jako odměnu respondentům za pomoc zapracovali do aplikace také zajímavosti o různých místech v Liberci a jejich pojmenováních,“ doplňuje Daniel Vrbík.

Vyhodnocení této části projektu Živá jména proběhne na jaře 2021. „Doufáme, že díky pomoci dobrovolníků budeme schopni identifikovat orientační dominanty města, jinými slovy, že z více než 2500 sebraných lidových názvů stanovíme několik desítek, u nichž budeme moci s velkou mírou jistoty říci, že je používají takřka všichni obyvatelé Liberce,“ uzavírá Daniel Vrbík. To má nejen svou geografickou a kulturně-historickou hodnotu, ale i tu praktickou. Taková jména mohou posloužit městu pro aktualizaci jeho orientačního systému nebo hasičskému záchrannému sboru pro doplnění podkladů sloužících k identifikaci nahlašovaných událostí. 

Budovy liberecké slévárny byly v letošním roce srovnány se zemí. Označení Slévárna ale žije dál. Podle databáze Živá jména ho používá 60 % respondentů. 

Hodnocení článku je 84 %. Ohodnoť článek i Ty!

Tisková zpráva | Foto Dominik Svoboda

Štítky živá jména, mapa, liberec, lábus, vrbík

Komentáře

Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.

Přihlášení uživatele

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.