Řada studií potvrzuje, že současná epidemie koronaviru se podepisuje i na naší psychice, ať už kvůli samotnému onemocnění nebo kvůli vládním nařízením. Národní ústav duševního zdraví si ale všímá i změn chování v lidské sexualitě. Zajímavé je, že zatímco zahraniční výzkumy poukazují na snížení sexuální touhy, u Čechů je to naopak.
Laboratoř evoluční sexuologie a psychopatologie v Národním ústavu duševního zdraví se už na jaře pustila do rozsáhlého online výzkumu „Láska a sex za časů koronaviru“. Respondenti odpovídali na otázky týkající se frekvence sexuálních aktivit, míry sexuální touhy, partnerské komunikace, konfliktů či sexuálního násilí nebo užívání antikoncepčních prostředků.
„Výzkum byl spuštěn ve třech vlnách, a to vždy s měsíčním rozestupem. Získaná data tedy pokrývají období od dubna do července, a poskytují tak náhled na proměny zkoumaných oblastí v čase, protože účastníci byli při prvním vyplňování dotazováni i na jejich vnímání zkoumaných oblastí před samotným začátkem pandemie. Do první vlny výzkumu se zapojilo více než 2 500 účastníků, do druhé vlny 1 400 účastníků a do třetí vlny 800 účastníků,“ popisuje Kateřina Klapilová z Národního ústavu duševního zdraví.
Výsledky poukázaly na odlišné prožívání koronavirové krize u zadaných a nezadaných účastníků. „U lidí, kteří trávili dobu pandemie po boku partnera, docházelo k nižším poklesům životní spokojenosti oproti nezadaným účastníkům. U nezadaných se zvýšila motivace najít si partnera ve srovnání s dobou před pandemií. To se však nepromítlo do návštěvnosti seznamek – zde nebyl zaznamenán žádný nárůst, podobně jako u konzumace pornografie, kde u nezadaných účastníků došlo pouze k mírnému zvýšení,“ uvádí výsledky studie.
Zajímavé je, že jak zadaní, tak nezadaní u sebe pozorovali zvýšenou sexuální touhu, což se liší od výsledků výzkumů publikovaných v zahraničí. Zvýšená sexuální touha se ale nepromítala do zvýšené frekvence sexuálních aktivit.
Ve velkém průzkumu sexuální spokojenosti se promítl i stres z času společně stráveného s partnerem a stres z péče o děti. Naopak strach z nákazy neměl na sexuální spokojenost příliš vliv.
„Třicet procent párů uvedlo negativní dopad pandemie na jejich vztah, 33 procent neutrální dopad a 37 procent pozitivní dopad. U zadaných účastníků výzkumu se také během pandemie zvýšila vnímaná emocionální blízkost s partnerem. Ta byla důležitá pro udržení spokojenosti ve vztahu – čím větší emocionální blízkost s partnerem účastníci pociťovali, tím méně často u nich docházelo k poklesu spokojenosti ve vztahu. Naopak lidé, kteří označili emocionální blízkost s partnerem za nižší, vykazovali během pandemie častěji pokles spokojenosti ve vztahu,“ vysvětluje doktorka Klapilová.
Velkým problémem, na který poukazuje nejen výzkum, ale i Policie České republiky, je nárůst sexuálního (ale i celkově domácího) násilí v době pandemie. Po dobu nouzového stavu jsou silně přetížené linky důvěry a krizové linky. Kvůli nedostatečnému personálnímu zabezpečení se vysoký počet lidí vůbec nedovolá. Velmi důležitou službou je krizový online chat, a to právě v kontextu domácího násilí, kdy telefonát a možnost být slyšen znamenají potenciální ohrožení volajícího.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
Aktualizováno 31. října, 17:30
