Evropská komise obdržela další stížnost na rozšiřování těžby polského hnědouhelného dolu Túrow nedaleko českých a německých hranic. Po české stížnosti, kterou komise uznala, se na ni obrátilo i Německo jménem Žitavy, Görlitz, několika členů saského parlamentu a také tamních obyvatel. Němci se bojí, že přijdou o zásoby podzemní vody, vadí jim také další dopady těžby včetně možného poškození nemovitostí.
Češi odeslali stížnost už koncem minulého roku, v polovině prosince jim pak Evropská komise dala za pravdu a kauza tak nejspíš zamíří k Soudnímu dvoru. Nyní má ale česká strana vítaného spojence.
Němci se ke stížnosti odhodlali právě díky té české, které dala komise za pravdu. „Porušování evropského práva Polskem, které potvrdila Evropská komise, má i pro Sasko zásadní význam. Nelegálně provozovaný hnědouhelný důl na prahu s Německem negativně ovlivňuje naše města a životní prostředí,“ vysvětlil Daniel Gerber, mluvčí pro energetickou a environmentální politiku parlamentní skupiny Alliance 90/Zelení a člen Výboru pro energii, ochranu klimatu, životní prostředí a zemědělství v saském parlamentu.
Podle něj už nyní Žitava a okolí přichází o podzemní vodu. „Těžba hnědého uhlí v dole Turów vede ke snižování hladiny podzemní vody, které již nyní způsobuje měřitelný pokles horninového podloží pod městem Žitava. Musíme jednat hned, protože přeshraniční snižování hladiny podzemní vody nás nejprve připraví o vodu, a pak jeho vlivem doslova ztratíme půdu pod nohama,“ dodal Gerber.
Pátek, 18. prosince 2020, 16:32
Evropská komise dala za pravdu české straně v dlouhodobě trvajícím sporu ohledně těžby v polském hnědouhelném dole Turów. Aktuálně se tak celá kauza směřuje k Soudnímu dvoru.
Podle Gerbera Poláci nerespektují evropské právo. „Výjimky z dosažní dobrého stavu vod, které Polsko v rozporu s evropským právem aplikuje na hnědouhelný důl Turów, byly uděleny také třem dalším polským hnědouhelným dolům. Ústředním tématem stížnosti je proto systematické porušování evropského práva, které bylo nesprávně transponováno do polských právních předpisů.“
Ve stížnosti je konstatováno porušení obdobných směrnic, které u Evropské komise namítal Liberecký kraj a později také Česká republika, zejména směrnice o posouzení vlivu na životní prostředí (EIA), směrnice o vodách, směrnice o odpovědnosti za škody na životním prostředí a Smlouvy o EU.
„Je důležité, že se obyvatelé Saska obracejí s touto stížností přímo na EU. Zejména v příhraničních regionech je evropské právo důležitým nástrojem k ochraně občanů. Emise a znečištění vody a ovzduší nekončí na státních hranicích,“ doplnila europoslankyně Saska Anna Cavazzini (Zelení).
Stížností se nyní bude zabývat Evropská komise. Celá věc má ale ještě jeden háček. „Aby mohlo Německo oficiálně přistoupit k aktuálně připravované žalobě České republiky v řízení před Soudním dvorem EU, musela by se podle všeho kauzou zabývat spolková vláda, nikoli jen saská vláda, která kauzu nyní řeší. Do případného řízení před soudem by však mohla přistoupit alespoň Evropská komise, která už porušení práva v této kauze sama konstatovala,“ vysvětlila právnička Frank Bold Petra Urbanová.
Foto uhelna.eu
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
Aktualizováno 31. října, 17:30
