Čtvrtek, 18. února 2021, 20:02
Přestože poslední měsíce cestování příliš nepřejí, dTest nepřestává sledovat otázku rozdílného složení potravin v různých zemích Evropské unie. Tentokrát osobní zkušenost napověděla podívat se na rozdíly ve složení citrusových limonád. Je dlouho známým faktem, že se limonády v různých státech různě sladí. Někde používají cukr, jinde fruktózo-glukózový sirup. Redaktoři dTestu však pojali podezření, že se v některých státech navíc do složení vloudila i náhradní sladidla.
Rozjeli se proto do německých, polských a českých obchodů, aby si z nich přivezli zástupce globálně rozšířených citrusových limonád: po citrónech chutnající Sprite či 7up a pomerančové nápoje Fanta a Mirinda. Za dvěma (Spritem a Fantou) stojí prostřednictvím svých národních poboček společnost Coca-Cola, značky Mirinda a 7up patří do stáje PepsiCo.
Na stole dTestu přistály čtyři trojice limonád, přičemž redaktoři při výběru dbali na to, aby měly co nejpodobnější etikety. Do srovnání se snažili zařadit vždy balení s co nejpodobnějším objemem. Předtím si však ještě ověřili, že se složení limonád v lahvích různé velikosti neliší. Důkladně prostudovali informace na všech etiketách, aby zjistili, v čem se výrobky z různých zemí odlišují.
Pokud se vám někdy zdálo, že limonáda v cizině chutná jinak než doma, můžou vám v dTestu vám dát za pravdu. Odlišností mezi jednotlivými státy našli víc než dost, přičemž se potvrdilo i podezření na rozdílné používání náhradních sladidel. Z pohledu českého zákazníka se náhradní sladidla objevují ve všech čtyřech limonádách. Jediným nápojem, který byl ve všech třech zemích oslazen shodně cukrem a steviol-glykosidy, je citrónový 7up. Ovšem nápoje Sprite, Fanta a Mirinda lze v zahraničí koupit i bez nich.
Sprite slazený pouze cukrem prodávají v Německu i v Polsku. Česká varianta obsahuje fruktózo-glukózový sirup doplněný směsí acesulfamu K, aspartamu a neohesperidinu DC. Pravda je, že se rozdíl promítl i do výživových údajů. Česká varianta obsahovala nejméně cukru (2 g/100 ml) a na etiketě byla dokonce pojmenována jako nízkoenergetická limonáda. Německá a polská varianta ukrývá cukru čtyřikrát, respektive pětkrát víc.
Mirindu s cukrem a bez náhradních sladidel seženete pouze u našich západních sousedů. Polská i česká Mirinda deklarují shodné složení kombinující fruktózo-glukózový sirup s acesulfamem a sukralózou. V nutriční tabulce se rozdíl projevil následovně: německá Mirinda ve 100 ml obsahuje 9,4 g cukru, česká a polská 7,8 g.
V případě Fanty měly všechny tři státy svou originální verzi. Německá je slazená cukrem, polská cukrem, cyklamátem a sacharinem. Česká receptura částečně kopíruje polskou, pouze místo cukru používá fruktózo-glukózový sirup. Rozdílný je u všech tří variant i obsah cukru. Nejsladší německá Fanta obsahuje 7,6 g/100 ml, za ní následuje s 6,9 g/100 ml česká, nejnižší hodnotu 6,5 g/100 ml deklaruje polský výrobek.
Důvody rozdílného způsobu slazení můžeme jen odhadovat, skutečné příčiny odlišností receptur znají pouze výrobci. dTest zjištěné rozdíly předal českým pobočkám firem Coca-Cola a Mattoni 1873, která u nás sortiment PepsiCo vyrábí v licenci, s žádostí o vysvětlení.
Spor cukr versus fruktózo-glukózový sirup se v minulosti řešil několikrát, sami v dTestu se ním setkali například při srovnávání limonády Coca-Cola (dTest 5/2018). Jako vysvětlení se uváděla například lepší rozpustnost sirupu nebo to, že fruktózo-glukózovým sirupem jsou slazeny i originální americké limonády. České zastoupení Coca-Coly k tomu navíc otázku užívání cukru a sirupu vysvětluje nabídkou dodavatelů v jednotlivých zemích.
Přídavek náhradních sladidel může souviset se snahou snížit obsah cukru v nápojích. Z těchto důvodů se s éčkovými sladidly můžeme již delší dobu setkávat například v anglických limonádách. Totéž sdělila jak Coca-Cola, tak Mattoni 1873. Kombinací přírodních a nízkokalorických náhradních sladidel pracují na snižování obsahu cukrů v nápojích.
Seznamy ingrediencí se však rozcházely i u jiných položek. U limonád Sprite nemile překvapil fakt, že zatímco německý výrobek obsahuje v souhrnu 1,1 % šťávy z citrónu a limetky, v české a polské variantě pro ovocnou šťávu není místo. Citrónovo-limetkové příchuti dosahují pomocí přírodních aromat, ta jsou uvedena i na německé etiketě. Z pohledu dTestu je tak německý Sprite kvalitativně hodnotnější.
Společnost Coca-Cola rozdílný přístup k používání ovocné šťávy spojuje s německou snahou o omezení obsahu cukru v receptuře. Úkolem ovocné šťávy je v tomto případě vytváření plné chuti. Německo je dle vyjádření výrobce v tomto výjimkou mezi ostatními evropskými státy, obecně prý složka šťávy není součástí receptury nápoje Sprite. dTest se proto podíval alespoň online na složení francouzské, italské a belgické varianty. U italské a belgické se šťáva ve složení nezmiňuje, u francouzské však ano.
Rozdíly v ovocných podílech zaznamenali i u pomerančových limonád. Začali Mirindou, u které se na české a polské etiketě uvádí, že obsahuje 4 % pomerančové šťávy z koncentrátu. Obal německé Mirindy redaktory trochu zmátl. Pomerančový koncentrát totiž uvádí na čelnějším místě, ovšem zároveň se v názvu chlubí pouze 2,5% ovocným podílem. I na tento detail se zeptali výrobce. Rozdílný obsah ovocné šťávy by měl být důsledkem reformulace, přičemž PepsiCo usiluje o postupnou standardizaci složení napříč Evropou.
U Fanty v souvislosti s deklarovaným ovocným podílem narazili na nejednotnost v logice tvorby etiket. Česká a polská deklarují 5% podíl pomerančové šťávy z koncentrátu, německá konkrétní ovocný podíl nezmiňuje. Na základě pořadí ovocné šťávy v seznamu složek se však mohou domnívat, že ovocný podíl je ve všech třech variantách srovnatelný.
Poslední oblastí, ve které se jednotlivé národní varianty lišily, bylo použití přídatných látek a aromat. V souvislosti s éčky již dTest zmínil náhradní sladidla, nešlo však pouze o ně.
Asi nejvíc v tomto ohledu zaujala dTest Mirinda. Česká a polská má podle informací na obalu obsahovat konzervant sorban draselný, německá se obešla bez něj. Zástupci dTestu se domnívali, že by důvodem mohl být rozdílný obsah cukru v německé a české, potažmo polské variantě (9,4 % vs. 7,8 %). Vyšší koncentrace cukru totiž skutečně může bránit růstu mikrobů. Od výrobce však dostali jiné, překvapivé vysvětlení: sorban draselný prý obsahují všechny tři varianty, pouze v Německu jej není nutné uvádět na etiketě. Konzervant údajně totiž nemá žádný technický benefit. Zůstává tak otázka, proč se do nápoje vůbec přidává.
Na odlišnou skladbu použitých přídatných látek narazili i u ostatních limonád. Šlo však o situace, kdy všechny výrobky obsahovaly aditiva stejného technologického významu, pouze se lišila konkrétní éčka.
Z hlediska kvality či spíše hodnoty surovin byl významnější rozdíl mezi použitými aromaty. Z etiket limonád Mirinda a 7up vyplývalo, že česká a polská varianta obsahuje aroma, zatímco německá voní po přírodním aromatu. Slovíčko přírodní přitom říká, že jde o vonnou látku získanou pouze z ovoce. Naopak v české a polské variantě může být jakákoliv vonná látka i nepřírodního původu. Dle vyjádření výrobce českého 7up je složení všech tří výrobků, včetně aromat, zcela shodné a aktuálně pracují na standardizaci etiket.
Podobně se lišilo i složení Fanty. Rozdíl byl pouze v tom, že tentokrát byli ve výhodě čeští i polští zákazníci. Obyčejné aroma totiž deklaroval výrobek z Německa.
Po zohlednění všech výše popsaných skutečností stanovil dTest jednotlivým nápojům pořadí. Kladně posuzoval co nejmenší počet přídatných látek, vyšší ovocný podíl či použití hodnotnějších surovin, například přírodních aromat. V úvahu bral i obsah cukru. V celkové bilanci se nejlépe vedlo německým výrobkům. První místo obsadily u citrónových nápojů Sprite a 7up a nejlepší umístění si zasloužila i německá Mirinda. V případě Fanty na první příčku umístil polskou variantu. Body k dobru získala především díky jasné deklaraci ovocného podílu a naklonila si dTest i použitím přírodních aromat.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
