V České republice zatím chybí data o ptačích chorobách. Na to zareagovala Česká společnost ornitologická (ČSO), která nyní spouští nový program občanské vědy zaměřený na mapování chorob u ptáků navštěvujících krmítka. Dosud totiž ornitologům veřejnost hlásila případy - například krmítkové nákazy – trichomonózy nárazově.
Nový program sběr dat zjednoduší. Díky získaným údajům ornitologové zmapují, kde se nemoci šíří. Britští ornitologové už například prokázali, že místní populace zvonků zelených kvůli trichomonóze přišla za posledních 15 let o milion ptáků.
Cílem zmíněného nového projektu je rovněž šířit osvětu, jak se v případě pozorování nemocných ptáků zachovat. Choroby se totiž často šíří na krmítkách, kde jsou ptáci v těsném kontaktu, a přikrmování tak k přenosu chorob významně pomáhá.
Sledovat rozšíření chorob je důležité pro ochranu ptáků i jejich výzkum. Zapojit se může úplně každý. „Informace o jednotlivých případech se k nám dosud dostávaly jen obtížně. Proto jsme vytvořili jednoduchý formulář k ohlášení nemocných nebo uhynulých ptáků. A spolu s ním i návod, co dělat, když se nemoc u krmítka objeví,“ říká Alena Skálová, koordinátorka občanské vědy v ČSO.
Mapování ptačích onemocnění je zaměřeno na choroby jako jsou trichomonóza nebo sutonelóza, které postihují malé druhy ptáků často navštěvující zahrady. Naopak, na ptačí chřipku, která postihuje převážně vodní ptáky, toto mapování zaměřené není, má ji v kompetenci Státní veterinární správa.
„Zajímá nás, jak se šíří choroby u malých ptáků, především na krmítku. Nemocného ptáka lze poznat poměrně jednoduše. Je netečný, načepýřený, často nemá sílu před námi uletět. Může mít přivřené oči nebo problémy s dýcháním. Zvonci nakažení trichomonózou mnohdy hynou přímo na krmítku či v jeho blízkosti,“ vysvětluje Skálová.
Pokud lidé takového, na první pohled nemocného, a to ať živého, či mrtvého, ptáka ve svém okolí pozoruje, ornitologové žádají o dodržení jednoduchého postupu. „Jde o tři kroky – zamezit šíření nemoci, dodržet svoji hygienu a ohlásit výskyt choroby. To znamená okamžitě přestat s přikrmováním ptáků na krmítku a nepřikrmovat alespoň 2 týdny. Ptáci se přestanou shlukovat, čímž se ztíží šíření nemoci,“ upozorňuje Skálová.
Zvonek zelený ve velkém dřevěném krmítku, kde snadno dochází k šíření trichomonózy. Ptáci se v krmítku shlukují, zrní se mísí s trusem i infekčními zbytky potravy, které nemocným ptákům upadnou od zobáku.
Podle ní je neméně důležité také krmítka i pítka vydrhnout, vydezinfikovat slabým roztokem Sava, důkladně opláchnout a nechat vyschnout. Nemocného ptáka je vhodné vyfotit a oznámit nález pomocí formuláře na www.birdlife.cz/choroby-formular. Pro výzkum jsou cenná i hlášení z minulosti.
Další nemocí, se kterou se lze setkat, jsou ptačí neštovice (především u sýkor koňader) nebo sutonelóza (bakteriální onemocnění především u sýkor modřinek). „Žádná z těchto zmíněných nemocí není přenosná na člověka a není pro něj nebezpečná. Každý z nás ale může něco udělat pro to, aby se v jeho okolí nemoc nešířila. Nemoci se lépe šíří mimo zimní období, proto doporučujeme od jara do podzimu ptáky nepřikrmovat a naopak ptákům vytvořit prostředí, kde by našli přirozenou potravu a nemuseli se shlukovat na krmítku,“ upozorňuje Skálová.
Pokud už chceme přikrmovat celoročně, ČSO žádá o zodpovědnost. Pro volně žijící ptáky neexistuje smysluplná léčba chorob. O to důležitější je prevence – udržovat krmítka i pítka čistá a sledovat zdraví ptáků. Denně z krmítka odstraňujeme zbytky potravy a trus. Pravidelně pítko i krmítko čistíme a po umytí necháme důkladně vysušit. Ideálně používáme závěsná krmítka se zásobníky, kde nedochází ke kontaminaci trusem, namísto velkých dřevěných krmítek, ve kterých ptáci stojí v potravě a která se špatně čistí. Pokud se nemocný pták u krmítka objeví, je nutné okamžitě zakročit. Pravidla hygieny je samozřejmě potřeba dodržovat i v případě, že přikrmujeme pouze v zimě.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
