V Česku se loni s poruchami příjmu potravy léčilo v ambulancích i při hospitalizacích celkem 5167 lidí, za deset let jejich počet vzrostl asi o 15 procent. Nejvíce se zvýšil počet pacientů mezi dospívajícími ve věku 15 až 17 let. Loni se jich léčilo 1093, což je o 89 procent více než před deseti lety. O více než polovinu také vzrostl počet dětí do 14 let, které mají poruchy příjmu potravy. Většinu pacientů, a to 87 procent, loni tvořily ženy a dívky. Vyplývá to z údajů, které ČTK poskytl Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS).
„Statistické údaje ukazují postupný významný nárůst během celého posledního desetiletí. V období covidové epidemie v klinické praxi vidíme opravdu veliký nárůst žádostí o léčbu," napsala Hana Papežová, která je vedoucí lékařkou Centra pro léčbu poruch příjmu potravy na Psychiatrické klinice 1. lékařské fakulty UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.
Od roku 2015 každoročně přibývá zhruba mezi 2140 a 2450 případy ročně. Loni to bylo 2323 nových pacientů, meziročně asi o 40 méně. Někteří pediatři ale mluví o tom, že ve svých ordinacích v době covidové epidemie vídali děti s poruchami příjmu potravy častěji než před epidemií. Kapacita specializovaných lůžkových zařízení byla v době covidu pro tyto pacienty podle Papežové snížena.
„I když statistická data, která máme k dispozici z veřejného zdravotního pojištění, nesvědčí pro výrazný nárůst nových případů poruch příjmu potravy v době covidových epidemiologických opatření, v každodenní klinické praxi tento nárůst je alarmující zvláště u dětí a adolescentů, kteří vyhledávají intervence u nestátních zdravotnických zařízení a neziskových organizací i alternativní přístupy," konstatovala Papežová, která působí také v neziskové organizaci E-clinic. V E-clinic organizují preventivní programypro předškolní a školní děti. Zaměřují se na zvládání stresu, schopnost komunikovat problémy, zvládat negativní emoce, což jsou podle Papežové faktory, které ovlivňují i riziko vzniku poruch příjmu potravy. V době epidemie také vydávali návody pro rizikové skupiny i rodinné příslušníky, jak zvládnout sociální izolaci a zvýšenou životní nejistotu.
V důsledku sociální izolace především mladí lidé trávili během epidemie hodně času na sociálních sítích. Podle Papežové jsou ale některé sítě nebezpečné a často otevřeně pro-anorektické. Rizikové mohou být i aplikace, které sledují pohybovou aktivitu. Dospívající si do nich podle lékařky mohou nastavit nezdravé nízké kalorické cíle či vysoké sportovní výkony. „Sociální izolace během epidemie výrazně přispěla k užívání těchto rizikových nových technologií," konstatovala Papežová. Epidemie podle Papežové byla složitá i pro stávající pacienty, při online sezeních si totiž více uvědomovali pozornost věnovanou zevnějšku. Podle studie téměř u 38 procent pacientů došlo ke zhoršení poruchy příjmu potravy a nárůstu dalších příznaků, hlavně sebepoškozování. Podle zahraničních dat se zcela vyléčí asi 70 procent žen s anorexií a 60 procent žen s bulimií či jinými formami poruch příjmu potravy.
Z celkového počtu 2323 nových případů v loňském roce jich 1007 připadá na anorexii, která je často spojená s nezdravou posedlostí zdravou výživou, takzvanou ortorexií. Loni se s anorexií léčilo 2327 lidí, za deset let počet vzrostl o více než třetinu. Ortorexie je podle Papežové nyní na vzestupu, i když v obecné populaci je nejčastější skrývané psychogenní přejídání a jiné atypické formy poruch příjmu potravy.
Kvůli některé z poruch příjmu potravy skončilo loni v nemocnicích 606 lidí, asi o třetinu více než před deseti lety. Výrazně za poslední desetiletí vzrostly hospitalizace u dětí do 14 let a dospívajících mezi 15 a 17 let.
Ve zprávách Americké akademie pro poruchy příjmu potravy (AED) se podle Papežové mluví o tom, že poruchy příjmu potravy vznikají v každém věku, každém sociálním prostředí i všude po světě. Odborníci proto každoročně sdílejí své zkušenosti v rámci Světového dne poruch příjmu potravy, který připadá na 2. června.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
