Meteorologie je tvrdý oříšek. A vybrat tu správnou terminologii v předpovědích je náročné. Velmi podobně zní, že bude polojasno až oblačno, místy s občasným deštěm nebo přeháňkami. Mezi těmito termíny je velký rozdíl. Důležitou roli hraje pokrytí oblohy mračny, rozloha území republiky a rozhodující je i takový detail, jako je velikost dešťových kapek.
Při jednotlivých předpovědích se téměř nikdy nesetkáme jen s jedním termínem. Letní den je většinou po ránu s oblohou bez mraků, v průběhu dne se jimi obloha začne plnit a odpoledne se objeví přeháňky a někde i bouřky. Tak tomu bývá i v posledních dnech. Počasí se ale poměrně často mění během dne při podzimní a zimní inverzi.
„Meteorologové měří pokrytí oblohy oblačností v osminách, v předpovědích ale používají dobře známá slova, pod kterými si můžeme množství oblaků lépe představit,“ vysvětluje meteoroložka Tereza Matušková.
Pokud na nebi není jediný mrak, obloha se považuje za “jasnou“. Když se objeví sem tam nějaký, je “skoro jasno“. “Polojasná“ obloha značí, když je zakryta přibližně polovina oblohy. Jestliže je mraků víc a ojediněle se objeví i modrá obloha, je “oblačno“. Když je modrých míst poskrovnu je “skoro zataženo“. Posledním termínem je “zataženo“ a to znamená, že obloha je úplně zakryta mraky.
V předpovědích hraje velkou roli i rozloha území. V České republice je poměrně obtížné říct, jak bude, protože leží ve střední Evropě, kde je počasí nestálé. I tak si laici mohou představit, jak moc velká je šance, že zrovna u nich zaprší.
„Když se srážky očekávají na celém nebo skoro celém území, tak se v předpovědi žádné pomocné slovo neobjeví. Zkrátka bude “oblačno s přeháňkami“ nebo zataženo s “občasným deštěm“. Když mají srážky zasáhnout velké území, ale ne celou republiku, tak říkáme, že budou na “většině území“. Pokud očekáváme ještě menší plochu, objeví se v předpovědi slovo “místy“, což znamená, že se daný jev se objeví na 30 až 70 procentech území,“ popisuje Šárka Jedličková z ČHMÚ.
Když padne slovo “ojediněle“, znamená to, že déšť zasáhne velmi malé území. Jestliže odborníci očekávají, že srážky budou padat souvisle po delší dobu, budou “trvalé“. Pokud je předpověď doplněna i o slovo “vydatné“, znamená to, že déšť může způsobit i povodně. „Často za takovým počasím stojí srážky, které se pohybují hodně pomalu a na místě vydrží hodně dlouho. Pokud předpověď uvádí přeháňky občasné, znamená to déšť s menšími nebo většími pauzami,“ dodává Jedličková.
A jak je to vlastně s tím námi známým občasným deštěm a přeháňkou? Přestože zní obojí velmi podobně, je v tom velký rozdíl. Přeháňky jsou krátké, intenzivní a padají z kupovité oblačnosti. Velmi často přecházejí za studenou frontou a mezi jednotlivými přeháňkami se ojediněle objeví i slunce. Občasný déšť je při šedé a zatažené obloze a může trvat delší dobu. Kapky bývají menší a je typický spíše pro teplou frontu.
„Při přeháňkách a bouřkách padají největší kapky. Dokonce tak velké, že jsou schopné proletět vzduchem a neroztříštit se, což je velikost maximálně do jednoho centimetru. Při takovém dešti je člověk během chvilky promočený. Běžný déšť má kapky velké do půl centimetru, při kapičkách menších, než půl milimetru už hovoříme o mrholení,“ zakončuje meteoroložka.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
Aktualizováno 31. října, 17:30
