V prvním pololetí bylo v ČR 23 326 pracovních úrazů, což je proti stejnému období loni nárůst o 14 procent. Tehdy se ale vlivem uzavření některých podniků a větší míry práce z domova událo nejméně pracovních úrazů za deset let. Vyplývá to z dat Českého statistického úřadu, podle kterého si 96 procent úrazů vyžádalo pracovní neschopnost delší než tři dny. Celkem 39 osob za první pololetí v práci následkem zranění zemřelo, meziročně to je o 17 procent méně.
Po loňském roce se tak množství případů dostalo na obvyklou úroveň. Dlouhodobý průměr se pohybuje okolo 45.000 úrazů ročně. U pracovních úrazů výrazně dominují muži (69 procent), což je dáno především tím, že pracují v rizikovějších odvětvích. Ještě větší rozdíl je u smrtelných pracovních úrazů, kterých se 90 procent přihodilo mužům.
„I na home office se ale stávala zranění, která nakonec byla hodnocena i odškodněna jako pracovní úrazy. Byl to i případ klientky, která dosedla u počítače na židli tak nešťastně, že upadla, zlomila si kostrč a ještě se vážně popálila čerstvě uvařenou kávou. Měla v pracovní smlouvě obsažený dodatek o home office, kompenzace tak činila téměř 400 tisíc korun," uvedl expert na odškodnění společnosti Vindicia Tomáš Beck.
Zásadní pro uznání nároku je především ujednání o možnosti práci na home office v zaměstnanecké smlouvě, vstřícný přístup firmy a prokázání skutečnosti, že k úrazu opravdu došlo v souvislosti s výkonem pracovních povinností.
Podle experta se vyjasňuje i dlouhodobě nepřehledná situace ohledně odškodnění pro osoby, které onemocněly na covid-19 při výkonu povolání. Jde především o ty, kteří byli vzhledem ke svému pracovnímu nebo služebnímu zařazení vystaveni zvýšenému riziku nákazy, tedy o zdravotníky, ošetřovatele, sociální pracovníky, policisty, strážníky, učitele a studenty s nařízenou pracovní povinností, „Výklad ministerstva zdravotnictví je sice stále poněkud vágní, ale cesta k odškodnění se pootevřela a máme informaci o tom, že jednotlivcům již byla kompenzace přiznána," podotkl Beck.
Žadatel, který odpovídá zmíněnému pracovnímu zařazení a soudí, že má na odškodnění nárok, by si měl vyžádat vyšetření u místně příslušného střediska, které je oprávněné posuzovat nemoci z povolání a připojit kopie lékařských zpráv, jež onemocnění covid 19 dokumentují. V případě nespokojenosti s verdiktem pak může kontaktovat právníky či odborníky na kompenzace.
Na začátku roku vstoupila v platnost novela zákoníku práce, která obsahuje i novinku, institut jednorázové náhrady nemajetkové újmy při zvlášť závažném ublížení na zdraví zaměstnance. Opatření se vztahuje především na případy, kdy má zranění drtivý dopad na zdraví člověka, který následně zůstává do značné míry ochrnutý, v kómatu či má velmi poškozený mozek. Následky pro jeho blízké jsou tak srovnatelné s úmrtím. Soudy již podle Becka podobné situace řeší.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
