Rozmanitá paleta pochoutek připravených v krmítku může přilákat spoustu pozoruhodných druhů ptáků, kterým pomůže přežít v chladných dnech. Slunečnicová semínka či drcené vlašské ořechy patří podle odborníků mezi nejlepší volby, pokud byste chtěli přilepšit ptactvu například na své zahradě. Ornitologové naopak varují před krmením ptactva zbytky jídla nebo pečivem.
„Ptáci nejsou na krmítkách životně závislí, ale rádi si přilepší potravou ze snadno dostupného zdroje. Ale pokud nastanou kruté mrazy s větrem a námrazou, může potrava z krmítek zachránit i život drobným opeřencům,“ objasňuje Jiří Šafránek, místopředseda Moravského ornitologického spolku.
Nejvhodnější potravou pro zimní přikrmování ptáků jsou podle odborníků z Moravského ornitologického spolku semínka slunečnice a drcené vlašské ořechy. V menší míře, jako doplněk, je možné přidat semena máku, řepky, prosa, loupaného ovsa a pšenice. „Pokud některá semena v krmítku zůstávají bez povšimnutí a ptáci je tam nechávají, je lepší je do krmítka nedávat,“ radí Šafránek.
V obchodech je možné koupit i různé směsi pro zimní přikrmování ptáků. „Nejlepší jsou ty, ve kterých jsou převážně semena slunečnice. V některých prodejnách masa prodávají i hovězí lůj, který rádi zobou sýkory, brhlíci nebo strakapoudi,“ doplňuje znalec ptactva z Přerovska.
Nejčastějšími návštěvníky krmítek jsou podle pozorování ornitologů sýkora koňadra a modřinka, zvonek zelený, vrabec domácí, vrabec polní a kos černý. Ojediněle se na krmítkách a v jejich okolí objevují i čížci lesní, stehlíci obecní, sýkora uhelníček, sýkora babka, brhlík lesní, pěnkava jikavec, pěnkava obecná, hýl obecný, dlask tlustozobý, drozd kvíčala, drozd cvrčala, červenka a strakapoud velký. Za nejvzácnější a nejkrásnější skvost krmítek je ochránci ptáků považován brkoslav severní.
Pro kosy, kvíčaly, cvrčaly a brkoslavy jsou největší pochoutkou jablka a plody jeřabin. Můžete je zavěsit na větve před okno nebo kolem krmítka. „Sýkorky, brhlíky a strakapoudy spolehlivě přiláká zavěšený hovězí lůj nebo lojová koule. Někteří ptáci, jako například pěnkavy, jikavci a chocholouši, nejraději sbírají semena na zemi pod krmítkem a tak vůbec nevadí, když nějaká semena z krmítka vypadnou,“ zmiňuje Jiří Šafránek s tím, že čím pestřejší jídelníček ptákům lidé ptákům nabídnou, tím více druhů na něm a v jeho okolí můžete pozorovat. Druhým faktorem je také blízkost přírody od krmítka.
„Do krmítek naopak v žádném případě nepatří zbytky jídel z kuchyně, chleba a slané pečivo. Z krmítek je nutné pravidelně odstraňovat zbytky krmiva, aby se nestalo zdrojem plísní a nemocí,“ řekl závěrem Jiří Šafránek z Moravského ornitologického spolku.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
