Pátek 5. 12. 2025 | Svátek má Jitka
Více než patnáct let zkoumá Jan Kocum z liberecké univerzity ústup ledovců a s tím spojený úbytek vody. Spolu s kolegy se podílí na výzkumu dramatických dopadů klimatických změn na přírodu a obyvatele peruánských And. Čeští vědci ve velehorách monitorují prostřednictvím klimatických a hydrologických stanic ústup ledovců a s tím spojený úbytek vody.
„Dílčí výsledky, které průběžně publikujeme, prokazatelně hovoří o významném negativním vlivu změny klimatu pro tyto vysokohorské regiony,“ říká Jan Kocum, člen Katedry geografie Fakulty přírodovědně-humanitní a pedagogické TUL.
Do projektu, Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze, který vede objevitel pramenů Amazonky Bohumír Janský, je zapojen od roku 2006.
Výzkum čeští vědci vedou v peruánských Andách, klimatická stanice je umístěná na úpatí vyhaslé sopky Nevado Mismi v nadmořské výšce 5 280 metrů nad mořem. Je to dnes nejvýše položená stanice na obou amerických kontinentech. Na monitoringu se podílí dalších šest hladinoměrných zařízení, která zaznamenávají bilanci vody po definitivním ústupu ledovců v této oblasti v roce 2007.
Kromě tání ledovců vědci sledují také pokles hladiny jezera Piuray nedaleko Cusca. Právě tání ledovců a úbytek vody přináší dva hlavní problémy. Místním obyvatelům především chybí vodní zdroje, což zároveň omezuje rozvoj tamních regionů. Zejména pak výraznější uplatnění cestovního ruchu, jenž je důležitým zdrojem finančních příjmů místních. „Úbytek vodních zdrojů se projevuje jednak v jižní části Peru, kde se nachází pramenná oblast Amazonky, a jednak v regionu Cusco, kde má zásadní vliv na kvantitu a kvalitu vodních zdrojů. Laguna Piuray dodává zhruba třetinu pitné vody pro rozsáhlou aglomeraci Cusca,“ uvedl Kocum.
Jenže je tu ještě druhý problém. Kvůli obrovskému objemu roztáté vody z ledovců může dojít k takzvaným GLOFs ( Glacial Lake Outburst Floods). Jedná se o průtrže vysokohorských jezer způsobené obrovským tlakem tající ledovcové hmoty na jejich přirozené hráze. To má za následek často obrovské škody na majetku a oběti na životech.
Čeští vědci v Andách měří teplotu a vlhkost vzduchu, intenzitu slunečního záření, úhrn srážek, rychlost a směr větru nebo teplotu půdy v různých hloubkách pod povrchem terénu. Hydrologické stanice zase zaznamenávají výšku hladiny vodního toku a odpovídající průtok. Měří pomocí tlakových nebo ultrazvukových čidel.
Liberecký vědec má v projektu další plány. „Místní autority od vodohospodářů až po výzkumné ústavy projevují velký zájem o pokračování spolupráce s námi prostřednictvím dalších projektů. Umožnily by nám optimálně doplnit místní síť klimatických a hydrologických stanic tak, aby co nejpřesněji monitorovaly závažnost probíhající změny klimatu,“ řekl Kocum.
Rád by také v případě úspěšného získání další grantové podpory do projektu zapojil i další odborníky z liberecké univerzity. „Rozšířil by se tak tým, který by se tímto atraktivním tématem kontinuálně v budoucnu zabýval,“ dodal.
Chceš nám něco sdělit?Napiš nám
