Aničce jsou čtyři. Uprchla s maminkou z domova, kde je válka. Tatínek tam ale musel zůstat a bojovat. V České republice obě získaly za pomoci organizace, která se stará o migranty, ubytování v české rodině. Určitě je to lepší než někde na ubytovně, ale Aničce je to vlastně jedno. Musí být neustále s maminkou, bojí se, že by ji také mohla opustit. Má strach z toho, co se dělo u ní doma, z prostředí, které nezná, z lidí, kterým nerozumí, a i z toho, co přijde. Moc si přeje, aby to všechno skončilo a všechno bylo jako dříve.
Anička je jedním z mnoha dětí, které nyní takové pocity zažívají. Patron dětí, charitativní projekt Nadace Sirius, pomáhá od roku 2017 sociálně a zdravotně znevýhodněným dětem. K těm českým přidal počátkem března ještě ukrajinské - ty, které se svými mámami přijely do země, ve které nikoho neznají, které opravdu zažily válku a ty, které už žádný skutečný domov nemají, protože jim ho nálety zničily. A také děti se zdravotním postižením, které potřebují celodenní péči svých maminek a ty nemohou pracovat.
Bylo při vší té obrovské solidaritě napříč Českou republikou potřeba vyhlašovat speciální sbírku pro hotovostní pomoc nezletilým dětem a jejich rodinám? Na to a na mnohé další jsme se zeptali výkonné ředitelky Patrona dětí Edity Mrkousové.
Samozřejmě, že je pomoc dětem potřeba! Patron dětí pomáhá dětem na území ČR, které se dostaly do složité životní situace. Válka je podle mého názoru z nich tou úplně nejhorší. Z pohledu zaměření naší organizace je to naše povinnost. Před válkou na Ukrajině utíkají do České republiky tisíce lidí, kteří zde hledají bezpečí. Jsou to hlavně ženy s dětmi – mámy, babičky, tety… Odcházejí do cizí země bez svých mužů, dospělých synů, svých otců a dalších rodinných příslušníků. Nevědí, na jak dlouho. Nevědí, zda se s nimi ještě někdy setkají. Nikdo z nás si nedovede představit, co je pro tyto ženy a děti těžší, zda loučení, samotná cesta nebo aklimatizace v nové zemi.
Vždyť na humanitární pomoc Ukrajině se od veřejnosti vybraly již téměř dvě miliardy korun a peníze stále přibývají…
Většina z těch peněz putuje především na Ukrajinu, na poskytnutí humanitární pomoci, nákup zdravotnického materiálu, zbraní a potřeb nutných pro obranu země. A to je dobře!
My jsme se rozhodli jít jinou cestou a věnovat svou pomoc především rodinám s nezletilými dětmi, které zde nikoho nemají. Těm chceme hotovostním darem ve výši 5 000 Kč alespoň trochu přilepšit, pomoci jim, aby pořídili pro své děti to nejnutnější, co museli nechat doma a pomoci jim tak překonat první dny v nové zemi. Podle našich informací jsme zatím jediná organizace, která takovou finanční pomoc poskytuje a dělá to navíc jednoduše a rychle.
Na rozdíl od českých dětí nevybíráte v případě ukrajinských finanční prostředky na pomoc konkrétnímu dítěti. Vypsali jste obecnou sbírku. Jak bude tedy pomoc probíhat?
Ačkoli to tak nevypadá, naše pomoc je i v tomto případě poskytována konkrétním dětem. A i nadále pouze tam, kde je to skutečně nutné. Patron dětí si velmi zakládá na tom, že pomoc poskytuje pouze těm, kteří to skutečně potřebují, nikoli všem, co si o ni požádají. Prověřování žádostí oddělením risku hraje klíčovou roli u standardních žádostí i mimořádné pomoci.
Všechny příběhy českých dětí mají na webu Patrona dětí své Patrony – lidi, kteří dítě znají a mohou potvrdit, že pomoc opravdu potřebují. Kde vezmete Patrony pro děti z Ukrajiny? To se spolehnete na příbuzné, pokud tady rodina někoho má?
Naopak, předpokládám, že půjde zejména o rodiny s dětmi, které v naší republice nemají rodinu ani přátele. Ty jsou podle nás tou nejohroženější skupinou. V případě mimořádné sbírky pro ukrajinské děti jsme se rozhodli spolupracovat s organizacemi, u kterých se po příchodu do země jednotlivé rodiny s dětmi registrují. Právě jejich pracovníci budou těmto rodinám Patrony. Přesto tu však oproti standardním příběhům nějaké změny jsou – žádost je ještě rychlejší, protože v případě mimořádné pomoci nezveřejňujeme příběhy. Všechny jsou totiž o tom samém – o odporné válce.
Samozřejmě i rodiny, které sem uprchly za příbuznými či matky, které už tu pracovaly a teď si přivezly své děti, mohou žádat o pomoc, pokud ji potřebují. Podmínky pro ně jsou totožné s těmi, které má každá česká rodina. Je tedy nutné vyplnit standardní žádost a mít důvěryhodného Patrona.
Jak budou rodiny vyplňovat žádosti? Vrátíte se z onlinu k papíru? Máte tlumočníky?
Naše žádost je pouze v online podobě, k papíru se určitě vracet nebudeme. Jedině tak můžeme všechny žádosti vyřídit v podstatě obratem. V tuto chvíli také neplánujeme text žádosti překládat, protože o pomoc budou společně s rodinami žádat spolupracující organizace.
Co se stane s příběhy českých dětí, které jsou v současnosti na webu Patrona dětí zveřejněny a také čekají na pomoc?
Pomoc pro naše děti funguje velmi jednoduše. Dárci, kteří přijdou na webové stránky Patrona dětí si sami rozhodnou, zda pomůžou konkrétnímu dítěti nebo přispějí na transparentní účet s tím, že jeho pomoc rozdělíme podle každému dostupných pravidel. Naše organizace pomoc pro žadatele zprostředkovává, ale sama ji nefinancuje. Pokud je tedy žadatel aktivní a např. sdílí příběh svého dítěte na Facebooku, e-mailem nebo prostě o něm někomu poví, má pak jeho sbírka mnohonásobně větší šanci, aby se stala úspěšnou.
Uvědomujeme si, že v této pro nikoho lehké době, kdy se naši občané soustředí především na pomoc Ukrajině, bude naplňování sbírek velmi těžké. A není divu, málokdo si může dovolit poslat polovinu své výplaty na charitativní účely, i kdyby si to moc přál. O to více je důležitá právě aktivita samotných žadatelů. Samozřejmě i my se snažíme a budeme se snažit „našim“ příběhům pomoci alespoň tím, že prodloužíme délku sbírky minimálně o 14 dní, a ještě více zintenzivníme akvizici nových dárců na naše stránky.
Stane se pomoc podobného typu, jako je ta pro ukrajinské děti, novým typem pomoci? Odkloní se tedy časem Patron dětí od pomoci konkrétním dětem?
Základem pomoci Patrona dětí je pomáhat konkrétním dětem a umožnit dárcům si dopředu vybrat jakému dítěti přispějí.
Doba si nicméně žádá abychom byli připraveni rychle reagovat na mimořádné, nepředvídatelné události. Mám pocit, že jich poslední dobou nějak přibývá. V těchto případech možná ustoupíme od některých našich atributů, jako je např. zveřejňování konkrétních příběhů. Koneckonců udělali jsme to například už v březnu roku 2020, kdy jsme spustili mimořádnou pomoc pro děti a jejich rodiny zasažené koronakrizí.
Na druhou stranu, ať už kdy vyhlásíme jakoukoli pomoc, stále bude platit, že všechny žádosti budou muset mít svého Patrona, budou prověřovány riskem a na pořízení pomoci půjde 100 procent daru.
Jak sama zmiňujete, v době nejistot žijeme už dva roky a situace se nezlepšuje. Naopak přes covid a zdražování energií a paliv jsme se dostali až k válce, která od nás není zase tak moc daleko. Jaké to má důsledky na ochotu veřejnosti pomáhat dětem?
Je zcela neuvěřitelné a je báječné vidět, jak se dokáže naše společnost semknout a přes všechny své útrapy pomáhat, když je to skutečně potřeba. Do covidu vstoupilo ještě tornádo, kde se na pomoc lidem vybrala přibližně jedna miliarda korun. Půl roku poté řešíme válku v Ukrajině a lidé v České republice zase pomáhají. Poslali už přes 1,7 miliardy korun. Nejvíce v historii. A denně se částka navyšuje.
Altruistická nálada mezi lidmi určitě neklesá. Co je ale zcela zřejmé je, že dnes, oproti minulosti, se dárce více zajímá o to, komu a kolik z jeho daru na pomoc půjde. A to je dobře. Jedině tak má naše pomoc smysl.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
