Ústavní soud potvrdil, že podmínkou pro oficiální změnu pohlaví zůstává operace. Problematikou se zabýval na základě podnětu člověka, který se cítí být osobou neurčitého pohlaví. Návrh na zrušení několika pasáží občanského zákoníku soud odmítl.
Stížnost k Ústavnímu soudu podal navrhovatel, který se narodil jako muž, ale necítí se jím být. Argumentoval, že má právo na změnu pohlaví i přes nesplnění podmínek, které stanovuje občanský zákoník. Zároveň uvedl, že jako nebinární osoba, tedy člověk ani ženské, ani mužské identity, by měl mít možnost získat rodné číslo v neutrálním či ženském tvaru.
Pisatel návrhu poukazoval na porušení práva na tělesnou a duševní integritu, práva nebýt podroben špatnému zacházení a práva na soukromý život. Soudci ale dospěli k závěru, že návrh není důvodný. Podle Ústavního soudu se lidé v České republice dělí na muže a ženy, a změna pohlaví je podmíněna operací.
Dnešní rozhodnutí jde proti vyjádřením Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku. Pokud by návrh přes soudce prošel, došlo by k usnadnění cesty ke změně pohlaví i vytvoření dalšího, třetího pohlaví. Řízení navázalo na verdikt Nejvyššího správního soudu, který se proti změně pohlaví bez chirurgického zákroku již postavil.
ÚS zamítl návrh na zrušení § 29 odst. 1 občanského zákoníku, § 21 odst. 1 zákona o specifických zdravotních službách a § 13 odst. 3 zákona o evidenci obyvatel ve slovech „u žen zvýšené o 50,“. https://t.co/ZfDbh8AphR
— Ústavní soud (@usoud_official) March 31, 2022
Podmínkami změny pohlaví se Ústavní soud dále nezabýval a soustředil se na návrh požadující možnost změny rodného čísla. To se v České republice u žen odlišuje zvýšením dvojčíslí vyjadřujícího měsíc narození o padesát. „Ústavní soud na tom, že stát v rodném čísle zaznamenává informaci o pohlaví jednotlivce, ani na tom, že pohlaví je v rámci rodných čísel pojímáno binárně, nic neústavního neshledal,“ stojí ve zveřejněném nálezu.
Informace o pohlaví člověka, která se dá odvodit z rodného čísla, neříká podle soudu nic o genderové identitě dané osoby. „Nejde tedy o to, že by pohlaví v rodném čísle bylo v rozporu s vnitřními pocity člověka, zkrátka jen obsahuje informace o jiných skutečnostech, než je nositelova pohlavní identita. Tím, že stát v rodném čísle zachytává informaci o pohlaví člověka, nikterak nepředurčuje, jakým způsobem na sebe člověk nahlíží nebo nahlížet má," rozhodl soud.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
