Kardiologové očekávají vyšší výskyt nemocí srdce, zejména srdečního selhání a infarktu. Vliv má strach z nákazy v nemocnici v době covidu-19, odkládání prevence i válka na Ukrajině. V uprchlické vlně přicházejí i lidé s nemocemi srdce, válka a související ekonomické dopady se projeví i na zdraví Čechů. V tiskové zprávě o tom informovala Česká kardiologická společnost.
„Válka na Ukrajině, nárůst inflace, cen energií a dalších komodit zcela jistě negativně ovlivní socioekonomický status řady lidí. Z několika studií víme, že propad životní úrovně velmi pravděpodobně povede ke zvýšení úmrtí na nemoci srdce," uvedl předseda České kardiologické společnosti Aleš Linhart.
Studie po finanční krizi v roce 2010 z Irska podle něj potvrdila nárůst úmrtnosti o více než deset procent. Vyšší počty onemocnění přitom kardiologové čekali už kvůli pandemii koronaviru. Na začátku v roce 2020 převládal strach z nákazy.
„Nemocní se obávali volat záchrannou službu a dorazit do nemocnice, aby se nenakazili koronavirem. Nebyli tím pádem včas správně ošetřeni a nedostali léčbu, která po infarktu snižuje riziko úmrtí," uvedl za společnost Petr Ošťádal. Ze stejných důvodů lidé odkládali i preventivní prohlídky.
Dopady má i samotný covid-19. Po infekci hrozí podle americké studie o 70 procent vyšší riziko infarktu nebo vzniku srdečního selhání. Prodělání covidu tak lékaři zařadili mezi rizikové faktory podobně jako vysoký cholesterol nebo genetické predispozice.
„Ukazuje se, že takzvaný dlouhý covid neboli postcovidový syndrom nepříznivě ovlivňuje naše pacienty. Nezřídka se komplikace objevují i rok po prodělání samotného covidu. Zaznamenali jsme více pacientů s poruchami srdečního rytmu," dodal Linhart.
Nejohroženější jsou pacienti, kteří museli být s covidem-19 hospitalizovaní na JIP. Komplikace po prodělané nákaze mají nejčastěji právě lidé se srdečním selháním, plicními nemocemi nebo diabetem. V ordinacích si nejčastěji stěžují na velkou únavu a otoky končetin.
Počty uprchlíků z Ukrajiny, kteří by už vyhledali kardiologa, podle ČKS zatím nejsou příliš velké, lékaři ale očekávají postupný nárůst. Podle odhadů je v ČR zhruba 300 tisíc běženců, velkou část tvoří děti a mladé ženy.
„U pacientů, které jsme až dosud vyšetřovali, zjišťujeme jisté nesrovnalosti. V porovnání s našimi standardy je u některých z nich zavedená léčba nedostatečná nebo naopak nadbytečná,“ popsal za ambulantní kardiology Ivan Karel. Setkávají se podle něj s pacienty s nevhodnou léčbou vysokého krevního tlaku, srdečního selhání, arytmií, chlopenních vad nebo hyperlipidemie, tedy vysoké hladiny tuků v krvi.
Epidemii srdečních nemocí se lékaři snaží zmírnit apelem na prevenci. Pacienti by měli nejen chodit pravidelně na kontroly a užívat správně léky, ale také udržovat zdravý životní styl.
Srdečním selháním, tedy postupným zhoršením stavu natolik, že už srdce není schopno dostatečně čerpat krev, onemocní ročně 60 tisíc lidí. Dalších 15 tisíc ročně postihne infarkt. Pro jeho úspěšnou léčbu je nejdůležitější včasná lékařská pomoc, až polovina lidí ale do nemocnice přijede pozdě. Podcení totiž příznaky, kterými kromě typické bolesti na hrudi může být i její pálení, bolest břicha, pocit tuhé čelisti nebo bolest konečků prstů.
Bolest na hrudi je obvykle trvalá, pálivá nebo tlaková. Může vystřelovat mezi lopatky, do levé paže či ramene. „Někteří pacienti nemusí vnímat bolest jako nejsilnější příznak. Mnohem více je například trápí dušnost,“ doplnil Ošťádal. S takovými příznaky je třeba neodkladně volat zdravotnickou záchrannou službu.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
