Více než čtvrtina domácností v Česku nyní svými příjmy sotva pokryje výdaje a úspory nemá na více než dva měsíce. Vyplývá to z lednového průzkumu agentury PAQ Research a Českého rozhlasu. I domácnosti řadící se příjmy do nižší střední třídy nedokážou výdělkem pokrýt rostoucí inflaci, tedy růst cenové hladiny, a přicházejí tak o úspory.
Český statistický úřad dnes uvedl, že spotřebitelské ceny v Česku v lednu meziročně stouply o 17,5 procenta. Tempo inflace zrychlilo, v prosinci činila 15,8 procenta. Podíl domácností, které mají výdaje stejné, nebo vyšší než příjmy a úspory nejvýše na dva měsíce, dosáhl v polovině ledna podle průzkumu 28 procent. Za poslední rok tak výrazně stoupl, protože loni v lednu činil 16 procent. Do této skupiny patří podle PAQ Research hlavně lidé s příjmy pod hranicí chudoby, část samostatně žijících důchodců a samoživitelky a samoživitelé. Zhoršuje se ale i situace chudších rodin s dětmi.
Další více než třetina domácností sice nějaké peníze pravidelně uspoří, ale ne tolik, aby to pokrylo inflaci. I jejich podíl za poslední rok stoupl, a to z 28 procent loni v lednu na nynějších 36 procent. Ve skupině domácností přicházejících o úspory jsou nejčastěji domácnosti nižší střední třídy nebo také lépe zajištění důchodci. Ostatních 36 procent domácností v Česku podle průzkumu z letošního ledna buď příjmy pokryje výdaje a uspoří i na pokrytí inflace, nebo dokáže dokonce úspory rozšiřovat.
„Naše typologie ukazuje, proč je podle řady ekonomů dlouhá a vysoká inflace horší než mírný ekonomický pokles a nárůst nezaměstnanosti. Chudí se v ní propadají do existenčních problémů. Část střední třídy přichází o úspory," sdělil k výzkumu sociolog a zakladatel PAQ Research Daniel Prokop.
„Z hlediska státu je důležité rozlišovat oba typy problémů. Chudým by měl pomáhat dávkový systém, sociální úsporný tarif, obědy a školky zdarma, daňové zvýhodnění či efektivnější valorizace penzí. Ale pro střední třídu tyto krátkodobé transfery nemají cenu. Není ohrožena existenčně, ale potřebuje stabilizaci cen a dlouhodobě energeticky úspornější bydlení," doplnil.
Na průzkumu se podílejí výzkumníci z PAQ Research a datoví experti z Českého rozhlasu. Data sbírá agentura NMS. V průzkumu je pravidelně prováděno 1600 až 1800 rozhovorů u reprezentativního vzorku populace v Česku.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
Do plného starobního důchodu jsem odešel v 67ti letech. Mám panelákový družstevní byt 1+1 v osobním vlastnictví. Spočítal jsem si jaké výdaje má na měsíc v průměru skromný důchodce. Nájem + záloha oprav , inkaso= topení, vodné a stočné, elektřina, TV a Internet , pojištění. Dále na jídlo, osobní hygienu, úklid a dopravu, oblečení a nezbytné drobnosti. Nemám auto, půjčku, nekouřím, v hospodě jsem byl naposled před 6ti lety. Když jsem vše sečetl tak jsem zjistil, že mi k důchodu schází asi 7.500m-Kč!!!!!!!!! SE divím, jak já to dělám že přežívám?????? A co ti, co jsou na tom hůř???
