Africký mor prasat se šíří do vnitrozemí. Uzavřené pásmo sahá až za Máchovo jezero

Po nálezu prvního nakaženého kusu loni 1. prosince na Frýdlantsku veterináři vytyčili uzavřené pásmo II o rozloze téměř 200 kilometrů čtverečních, ze kterého až do začátku května pocházely všechny nálezy uhynulých nakažených prasat. Zasahuje do 28 katastrálních území. Na oblast navazuje uzavřené pásmo I, které zahrnuje 531 kilometrů čtverečních a 65 katastrálních území.

Jenže na začátku května byl africký mor potvrzen i na Českolipsku, mimo uzavřené pásmo. Státní veterinární služba (SVS) tak vymezila takzvané pásmo infekce kolem uvedeného místa. V této oblasti o výměře přes 230 km² nařídila SVS mimořádná veterinární opatření. V jejich rámci bude mimo jiné zakázán lov zvěře a krmení prasat divokých. „V pásmu je také omezen pohyb obyvatel mimo vyznačené cesty a zintenzivněno vyhledávání a sběr těl uhynulých divočáků,“ upřesnil mluvčí SVS Petr Vorlíček.

Začátkem tohoto týdne pak byla u Jindřichovic nalezena další dvě těla uhynulých divočáků, a i u nich se nemoc potvrdila. Celkem tak už je 16 případů.

SVS pak v úterý rozhodla o rozšíření uzavřeného pásma. K původním 65 katastrálním územím o celkové výměře 531 km² nově přibylo 103 katastrálních území. „V celém pásmu platí mimořádná veterinární opatření. Lovit prasata divoká zde mohou pouze předem proškolení lovci. Každý, ať už ulovený či nalezený divočák v oblasti musí být povinně vyšetřen na africký mor prasat. Lovci mají nárok na zástřelné. Regulovány jsou zde přesuny domácích prasat a vepřového masa i zvěřiny z divočáků z oblasti,“ dodal Vorlíček.

Celé uzavřené pásmo I pomyslně na západě ohraničuje spojnice mezi Hrádkem nad Nisou, Českou Lípou, Doksy a Bělou pod Bezdězem. Jižně pak pomyslná spojnice pokračuje k Bakovu nad Jizerou a k Mohelnici nad Jizerou, k Českému Dubu a Liberci a na východě směřuje přes Jablonec nad Nisou, Tanvald až k Harrachovu. „Jedná se o oblast, ve které nebyl dosud zjištěn případ výskytu afrického moru prasat, nicméně těsně sousedí s pásmem infekce," uvedl mluvčí SVS.

Africký mor prasat je akutní onemocnění podobné klasickému moru prasat, jeho příznaky a průběh jsou však rychlejší. Nakažená zvířata téměř ve všech případech hynou. Proti nákaze není lék, nakažená prasata se musí utratit. Největším zdrojem nákazy jsou uhynulé kusy divočáků, proto je myslivci vyhledávají. Virus je velice odolný, a to i vůči nízkým teplotám, například v mraženém mase může přežívat i několik let. Pro člověka ani psa nákaza nebezpečná není, mohou být ale přenašeči nákazy.