Po šesti letech fungování ukončil svoji misi český nanosatelit VZLUSAT-1, který se tak zařadil mezi nejdéle sloužící české satelity v historii. S pozemní stanicí na Západočeské univerzitě v Plzni byla družice v kontaktu do poslední chvíle, než shořela v atmosféře. Zhruba dvoukilové zařízení neslo například rentgenový dalekohled nebo v Česku vyvinutý radiační štít, který ověřil své vlastnosti pro použití při stavbě kosmických lodí a obydlí i na Měsíci či Marsu.
VZLUSAT-1 byl součástí mise QB50, v rámci níž mělo být vypuštěno 50 obdobných satelitů k výzkumu atmosféry. Počet funkčních satelitů z projektu QB50 byl nakonec místo 50 jen 7, což jen dokazuje kvalitu a unikátnost české mise.
Historický milník se začal psát 23. června 2017, kdy z Indie odstartovala raketa s českým nanosatelitem VZLUSAT-1. Vědci odhadovali životnost zařízení na jeden rok. Výsledek ale všem vyrazil dech. Satelit kroužil ve výšce 510 kilometrů bezmála šest let! Za tu dobu obletěl planetu 33 000krát a zaslal bezpočet snímků a dalších důležitých dat.
„Poslední kontakt družice s naší pozemní stanicí byl v pondělí dopoledne (2023-06-05 11:34:48), následně ještě VZLUSAT-1 zachytil radioamatér v Texasu ve Spojených státech,“ uvedl Výzkumný a zkušební letecký ústav (VZLÚ). Ve své kategorii družic velikosti 2U se VZLUSAT-1 stal druhou na oběžné dráze nejdéle fungující družicí světa. Současně se stal na oběžné dráze nejdéle fungující českou družicí vůbec.
„Pro náš ústav to byl zásadní krok pro další vývoj. Získali jsme dostatek znalostí pro vývoj družic složitějších, zejména znalostí v oblasti konstrukce, elektroniky, komunikačních systémů,“ říká generální ředitel VZLÚ Josef Kašpar.
„Družice sama byla experimentem a přinesla nám mnoho znalostí ve stavbě, ale především v operování družice, tedy i v rozvoji pozemní stanice pod vedení ZČU, která zajistila téměř nepřetržitý provoz operování po dobu celých šesti let,” vyzdvihuje vedoucí vědecký pracovník VZLÚ Vladimír Dániel, který vedl vývoj VZLUSAT-1.
Na družici VZLUSAT-1 navazuje další projekt, VZLUSAT-2. Ten na oběžné dráze funguje zhruba rok a půl. Vynesla ho raketa Falcon 9 společnosti SpaceX 13. ledna 2022 z floridského mysu Canaveral.
VZLUSAT-2 je v pořadí devátým českým satelitem. Za rok od vypuštění uletěl více jak 250 milionů kilometrů a pozemní stanice z Plzně s ním navázala přes 2270 rádiových kontaktů, při nichž bylo přeneseno velké množství telemetrických i vědeckých dat z experimentů. Data jsou také veřejně dostupná na webové stránce.
Hlavním přístojem na palubě technologické družice je sada dalekohledů pro sledování Země. Největší výzvou pro vědce bylo samotné ovládání. Pořídit kvalitní snímky totiž není vůbec jednoduché a družice se neustále kolíbá nebo rotuje kolem své osy. Účelem mise proto bylo ověřit upravený software, díky kterému je možné družici řízeně natáčet dle potřeby.
„VZLUSAT-2 se nachází se na sun synchronní polární oběžné dráze 535 kilometrů nad Zemí. Nese na své palubě řadu unikátních vědeckých přístrojů a celý rok poskytuje prostřednictvím rádiového spojení přes pozemní stanici na Západočeské univerzitě v Plzni zajímavá a unikátní data. Je vybavena plně funkčním systémem orientace a stabilizace, což jí jako první a jediné české družici umožnuje pořizovat snímky Země ve vysokém rozlišení,“ popisuje za tým PilsenCUBE Jiří Masopust.
VZLUSAT-2 přispívá pravidelně do celosvětové sítě detektorů gamma záblesků díky plně automatizované činnosti detektorů záblesků, stahování a odmazávání dat z paluby satelitu a na stránkách NASA jsou zveřejňovány zápisy o těchto detekcích. Se svými rozměry 10x10x34 centimetrů patří satelit do kategorie nanodružic, které váží maximálně 10 kilo. Jejich životnost je plánována na dva roky. U předchozího satelitu se ale ukázalo, že je schopný sbírat data podstatně delší dobu.
Nanosatelit VZLUSAT-2 vznikl jako společný projekt Výzkumného a zkušebního leteckého ústavu, a.s., firem Spacemanic, esc Aerospace, TTS, s.r.o., Rigaku Innovative Technologies Europe s.r.o., ADVACAM s.r.o., Eltvor, Needronix, Konkoly Observatory a univerzit ČVUT v Praze, Západočeské univerzity v Plzni a Masarykovy univerzity v Brně. Projekt podpořila Technologická agentura ČR a Ministerstvo průmyslu a obchodu.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
Aktualizováno 31. října, 17:30
