Hejnická vila známého architekta Bitzana se stala kulturní památkou

„V současnosti máme hotovou studii na využití vily a její vnitřní uspořádání. Čeká nás stavebně – technický průzkum a následně budeme hledat možnosti financování. Rekonstrukce vily je odhadována na 30 – 50 milionů korun, což je nad síly rozpočtu našeho města,“ uvedl starosta Hejnic Jaroslav Demčák.

Nyní vila slouží jako nouzové ubytování pro uprchlíky a podle všeho ještě nějaký čas bude. Poté se přistoupí k rekonstrukci a jejímu novému využití. Projekt rekonstrukce bude vytvořen na základě studie architekta Vladimíra Baldy z Liberce, s nímž město na projektu spolupracuje.

„Do budoucna bychom vilu rádi využili pro knihovnu, udělali z ní místo pro setkávání, v dolní části by vznikl byt správce a nahoře obecní byty,“ popsal budoucí plány Demčák.

Vila v Hejnicích je unikátní zejména osobností architekta Bitzana, který má v lokalitě, na české i německé straně hranice, řadu známých staveb, mimo jiné i třeba liberecké krematorium. „Na Frýdlantsku a Liberecku stojí hodně vil, které navrhl, ale památkově chráněné jsou jen tři. Vila Otto Goltze v Jablonecké ulici v Liberci a Glückova vila pod gymnáziem ve Frýdlantu a nyní ta v Hejnicích,“ vysvětlil Jaroslav Zeman z Národního památkového ústavu v Liberci. Podle něj je vila Emila Simona příkladem tradičně orientované kvalitní moderny zasazené do maloměstského prostředí.

„Prohlášení za kulturní památku si určitě zaslouží. Je to jeden z nejvýraznějších příkladů moderní architektury na Frýdlantsku,“ dodal Zeman.   

Jednu z nejzajímavějších hejnických vil vyprojektoval v roce 1921 pro průmyslníka Emila Simona drážďanský architekt Rudolf Bitzan a stavbu provedl frýdlantský stavitel Rudolf Hampel. V jednotě s exteriérem vily jsou i náročné, velmi dobře zachované interiéry.