(NE)OBYČEJNÍ: Češi chytají v Asii pašeráky a pytláky. Na kontě mají řadu úspěchů

Bojují proti pašerákům zvířat, nešetrnému rybolovu a obchodování s vzácnými a ohroženými druhy zvířat. Rozhodně svým nasazením patří k neobyčejným.

Dvojice zoologů se v současnosti zaměřuje zejména na nelegální rybolov a v posledním období, ve spojení s neziskovou organizací Vesna Panglao Conservation, navázala spolupráci s filipínskou národní námořní policií, s níž už společně provedli řadu zátahů na pytláky v okolí ostrovů Bohol a Cebu.

Filipíny jsou pro mnohé místem s exotickým nádechem a krásnou přírodou, ale nemusí to tak být stále. Filipínské oceány mají z hlediska biodiverzity klíčové postavení a jsou součástí tzv. Korálového trojuhelníku, kterému se říká mimo jiné mořská Amazonie. Klimatické změny, nárůst populace a destruktivní metody rybolovu jsou ale kritickým ohrožení. Zejména dramatický způsob rybolovu se tady podepisuje negativně na křehkém a unikátním ekosystému, čemuž se svou prací snaží zoologové zabránit.

„Rybáři k rybolovu používají výbušniny, vlečné sítě anebo kyanid. Toto i třeba lov mořských želv se rozmohl zejména v období covidové pandemie, kdy byly Filipíny izolované a pro místní šlo o snadný zdroj příjmů,“ vysvětluje František Příbrský. Protože jsou korálové útesy blízko břehů, stačí když lovci hází nálože ze břehu. Například z lahve od piva udělají hořící výbušninu a hodí ji do vody z útesu, pak jen posbírají mrtvé a omráčené ryby. Nebo vylijí dva litry jedu na nějaké místo, a to má samozřejmě za následek nejenom úhyn ryb, ale i jiných živočichů a poškození útesu. Tyto způsoby rybolovu totiž ničí zejména korálové útesy, které jsou pro zdejší ekosystém nejdůležitější. (Pozn. red. Zničený korálový útes po výbuchu viz. foto)

Čeští zoologové jsou už na Filípínách a v okolí známí, a tak pomáhají třeba s vyšetřováním pytláků, kteří loví želvy a prodávají jejich maso do restaurací. „Požádali nás o spolupráci kolegové z neziskovky na Boholu, kde pytláci chytají želvy. Nakonec se z toho stalo hlavně chytání nelegálních lovců ryb,“ popsal Příbrský.

Úspěšnou misi mají za sebou zoologové s místními úřady i v Indonésii, kde našli při jedné z akcí sedm mořských želv svázaných šnůrami a připravených k nasekání do polévky. „Bohužel pašeráka jsme nechytili, protože mezi policisty byl jeho bratranec a ten ho stihl předem varovat. Ale těchto sedm želv jsme mohli vypustit zpět do moře, jinak by skončily na talířích vybraných restauracích na Niasu na Sumatře, kde si je mohou lidé tajně objednat jako lahůdku. Největší poptávka je po želvích polévkách mezi etnickými Číňany a boháči,“ popsal zoolog s tím, že podobných případů mají v exotické zemi rozdělaných více.

Podle zoologů nejsou pašeráci lidé z místních komunit, ale jde většinou o kriminálníky, kteří vše koordinují a místní lovce a rybáře jen využívají k práci. „Snažíme se v naší práci dál pracovat s místními, a tak třeba bývalí pytláci pracují pro neziskovou organizaci u Národního parku Leuser,“ vysvětluje Tomáš Ouhel. Spolu s kolegou chtějí zvýšit povědomí také turistů o situaci na Filipínách či klimatických problémech souostroví, které hrozí vyústit v ekologickou katastrofu. Sepsali typy pro turisty a snaží se zvýšit povědomí o zodpovědném turismu. Především je nabádají k tomu, aby si nevozili z dovolených přírodní suvenýry, vyrobené třeba z částí korálů. Aby používali pouze vhodné opalovací krémy, protože mnohé z nich jsou toxické pro zvířata. Aby v případě, že si třeba dají rybu, vyhledávali místní udržitelný rybolov. 

Za léta, kdy v oblasti působí, pozorují i změny v jednání pašeráků. „Změnilo se to. Dříve se prodávaly ohrožené druhy zvířat na trzích a šlo vše snadněji zdokumentovat. Dnes se velká část obchodů odehrává na internetu. Máme týmy vyšetřovatelů, máme i informátory, vše je zdlouhavější a postavené na vzájemné důvěře,“ vysvětlil Příbrský.