Hubáčkův Ještěd lidé odmítali, dnes jsou pyšní. Výstava ukáže další návrhy

U příležitosti padesáti let od stavby ikonického hotelu s restaurací na Ještědu uplynulo právě tolik let a retrospektivní výstava se ohlíží na dobu, kdy byla vyhlášena architektonická soutěž na novou stavbu na vrcholu Ještědského hřbetu. Přibližuje nejen přihlášené návrhy, ale i reakci veřejnosti a mnohé další zajímavosti spjaté s touto unikátní a symbolickou stavbou nad Libercem. Výstava dnes, ve čtvrtek 29. června v 19 hodin, začíná a k vidění bude do 15. října.

Výstava reflektuje dnes už téměř zapomenutou kapitolu architektonické soutěže na stavbu hotelu a vysílače. „Navazujeme po deseti letech na výroční výstavu k tématu horského hotelu a vysílače na Ještědu. Vzali jsme návrhy z tehdejší soutěže na stavu na Ještědu a po letech pokročili dál a návrhy, které v naprosté většině vznikly jen jako výkresy či studie, jsme je převedli do trojrozměrných architektonických modelů,“ popsal ředitel muzea Jiří Křížek. Návštěvníci si tak mohou prohlédnout, jak by na vrcholu Ještědu vypadaly i ostatní soutěžní stavby a také uvidí srovnání, jak se liší od současné stavby.

Poprvé v historii tak návštěvníci uvidí trojrozměrné návrhy dalších soutěžících staveb. Výstava navíc ukazuje tehdejší situaci, kdy Ještěd architekta Karla Hubáčka veřejnost nepřijala. „A zodpovědnost architektů a následně rozhodnutí establishmentu bylo správné, což je na tu dobu možná pro někoho zarážející. Tím připomínáme, že ta doba nebyla jen černobílá a komunisti jen neterorizovali československou společnost. Tady připomínáme, že nebýt Jiřího Moulise, tehdejšího předsedy národního výboru KSČ, tak tu Ještěd není. Utnul diskuzi. Výstavu se Státní spořitelně zastavil a začalo se direktivně stavět podle návrhu Karla Hubáčka,“ podotýká Křížek a upozorňuje na to, že jen díky tomu ikonická stavba, známá i za hranicemi naší země, vůbec vznikla. „Jde o to připomenout, že to také mohlo skočit úplně jinak. Že není vždy dáno, že něco kvalitního vzniklo jen proto, že všichni se na tom shodnou,“ dodal Křížek.

Výstavu navíc doplňují interiérové artefakty, od nádobí, až po doplňky či nábytek a také historické či aktuální fotografie ze sbírek muzea, ale i od Jana Pikouse staršího, z archivu Romana Karpaše či fotografa Aleše Jungmana nebo Jiřího Jiroutka.  

Zajímavostí je, že stavba podobná Ještědu mohla ve své době stát i na Sněžce. Tam ale návrh neuspěl. „Dodnes je to rozdrobený vrchol a Sněžka neměla takové štěstí jako Ještěd se svým vrcholem. Mohlo tam být výraznější architektonické dotvoření vrcholu,“ poznamenal k tématu Luděk Lukůvka, kurátor výstavy.

Stavba Ještědu čeká již několik let na větší rekonstrukci, i proto vznikl před lety spolek Ještěd 73. Hotové jsou studie a vše je připraveno. Avšak rozhodnout o tom musí rada Spolku 73, ve kterém jsou hlavním partnerem České radiokomunikace a také Liberecký kraj.

U příležitosti Mezinárodního dne architektury dne 4. října se uskuteční kolokvium o budoucnosti Ještědu.

„Naše firma nastoupila do hotelu a restaurace Ještěd v roce 1996 a je nejdelším provozovatelem, i když celou dobu v nájmu. Myslím, že i pro pana Hubáčka by byla radost, že stále Ještěd slouží svému účelu, vítáme hosty a ubytovávají se. Stále táhne návštěvníky a 85 procent hostů našeho hotelu jsou Češi,“ doplila Milena Lánská z hotelu Ještěd s tím, hotel slouží všem a vítáni jsou návštěvníci s batohem na zádech, turisté i třeba se psy a večer si mohou užít atmosféru zase milovníci historie a klidné nálady. Navíc hotel nabízí ubytování nejenom v 19 pokojích a jenom apartmánu, ale i v osmi pokojích pod vysílačem, které jsou ekonomy, protože nemají vlastní koupelnu, ale zase disponují nejlepším výhledem. Navíc hotel nabízí dva z pokojů i s retro vybavením, a tak se lze v Ještědu skutečně vrátit do minulosti. Pokud byste zde ovšem chtěli přenocovat, zejména přes léto je plno, štěstí můžete mít, ale ve všední dny anebo počkejte do podzimu a šance bude vyšší.