Kompozit vyvinutý na liberecké univerzitě o desítky minut oddálí zhroucení stavby. Materiál testují hasiči

Materiál vyvinuli výzkumníci z Katedry materiálů Fakulty strojní. Nejprve se před lety zaměřili na dřevostavby a OSB desky natřené speciálním nástřikem geopolymeru o síle dvou centimetrů prohořely místo za původních sedmnáct za sto minut.

Poté se ale zaměřili na kovové stavby. „Hasiči nám ale překvapivě řekli, že pro ně jsou nebezpečnější kovové stavby. Čas, kdy se zřítí dřevěný trám, dokáží zasahující hasiči odhadnout, u ocelových nosníků a konstrukcí to ale tak není,“ vysvětlil vedoucí mezinárodního výzkumného týmu Petr Louda, proč se výzkum zaměřil na kovové konstrukce.

Nový nástřik nejprve prošel testy v laboratoři akreditované požární zkušebny společnosti Pavus. Nástřik už před požárem chrání například ocelové nosníky plynového zásobníku v Praze-Satalicích. Nyní ho navíc testují liberečtí hasiči na výcvikovém polygonu v Raspenavě.

Na něm hasiči trénují zásahy a speciální kompozit o tloušťce dvou centimetrů nanesli do prostoru spalovací pece polygonu, kde jsou přitom nejvyšší teploty až 1000 stupňů Celsia.

„Od nástřiku geopolymerem očekáváme výrazné prodloužení životnosti hlavních nosných rámů i samotného kovového obložení spalovacího prostoru. Před aplikací geopolymeru docházelo k výraznému tepelnému namáhání a degradaci. Zařízení bude plně funkční delší časové období, prodloužíme tím dobu fungování bez nákladné rekonstrukce. Pokud aplikace geopolymeru prodlouží možnost používání topeniště o pět až sedm let, pak budeme velmi spokojeni,“ říká Jan Hrdlička, náměstek ředitele Hasičského záchranného sboru Libereckého kraje.

Polygon opatřený kompozitem budou hasiči s vědci pravidelně monitorovat. „Větší testovací zátěž, než na hasičském polygonu, už ani náš žáruvzdorný geopolymerní kompozit nemůže dostat,“ dodal Louda.