Projděte se domem ještě dřív, než stojí. Architekti ovládli virtuální realitu

Zatímco dřív musel architekt přesvědčovat investora co nejpodrobnějším vysvětlování anebo například prostřednictvím skic nebo papírových modelů, dnes jsou velkým pomocníkem moderní technologie. 

Počítačová grafická vizualizace projektu dnes doprovází snad každý architektonický návrh. Obrovský posun kupředu však přináší i virtuální realita, díky níž můžete zajít do svého vysněného bytu či domu už ve chvíli, kdy je teprve narýsován na papíru. Moderní technologie v Liberci ovládají mladí architekti z Ateliéru Jiřího Lukáše, který v tomto odvětví spolupracuje i s dalšími renomovanými architekty v regionu i zemi, mimo jiné Filipem Horatschkem, Janem Dudou či SIAL architekty a dalšími.

„My jako mladá generace ovládáme moderní technologie a ti, kteří se jim nevěnují, mají zájem s námi spolupracovat. Vizualizace děláme nejen pro naše projekty, ale i pro projekty jiných architektů, například i pro naše mentory z fakulty. Dnes jsou vizualizace velmi podstatné,“ míní mladý architekt Jiří Lukáš.

Nápad využívat virtuální realitu, klientům nasadit brýle a doslova je provést jejich budoucím domovem, přišel rovněž z virtuálního světa. „V článcích i na sociálních sítích sledujeme, jak se svět architektonických vizualizací vyvíjí, co vše je nyní možné vytvořit a kam se to posouvá. Ve světě se virtuální realita často využívá, u nás to zatím není běžná praxe. A protože se počítačové grafice hodně věnujeme, bylo nasnadě vyzkoušet i virtuální realitu. Zkusili jsme ji a používáme čím dál tím víc, protože od investorů máme jen pozitivní ohlasy,“ vysvětluje Lukáš.

Původně měli architekti obavu, že virtuální realita narazí u starších lidí, že budou třeba s nasazenými brýlemi dezorientovaní nebo nebudou chtít zkoušet moderní technologie, ale ukázalo se, že to není problém a jsou mile překvapeni. 

Virtuální realita není vhodná pro všechny typy projektů a je potřeba vybírat, kdy tímto způsobem svou práci prezentovat.

„Používáme ji například u loftových bytů, protože řešení bývá z pravidla atypické. Když návrh popisujeme slovy nebo výkresem, tak si to lidé kolikrát nejsou schopni představit a dá nám pak velkou práci je přesvědčit, že to bude tak dobré, jak jsme o tom přesvědčeni my. A když to vidí prostřednictvím virtuální reality, spatří výsledek hned, vyhneme se tak nedorozumění a ušetří se spousta času i práce s argumentací,“ přibližuje architekt. Prostřednictvím brýlí vidí byt vybavený a zcela vyřešený. Úspěšné je využití virtuální reality i u domů, kde můžete zažít procházku domem, aniž by vůbec stál. Lidé si nemusí představovat, kde si zují boty anebo kde si uvaří kafe, ale zažijí to rovnou.

„Ve virtuální realitě návrhy nevymýšlíme, máme jasno, než začneme model tvořit, ale občas i nám pomáhá ověřit si rozměry a proporce. Například jedna z obav investorů bývá, že kuchyň bude malá. Pokud ale do ní nahlédnou prostřednictvím virtuální reality, tak přesně vědí, jak je daleko ostrůvek od linky a že za židlí je místa akorát. A to na papíře nevidí tak, jako v 3D brýlích,“ podotýká Lukáš.

Vytvořit například byt ve virtuální realitě zabere mladým architektům přibližně týden. Nejprve musí návrh vymyslet, pak jej přenést na papír a teprve potom přenáší do 3D. Už od začátku tak musí být přesvědčení o tom, že je návrh dobrý. Jinak by zbytečně ztráceli čas a utráceli peníze. 

V řadě případů například virtuální realita budoucí obyvatele domu přesvědčila, že nemusí mít obavy z nevšedního řešení. Když se do domu podívali v brýlích, přesvědčilo je to. „Já jsem pak nadšený z toho, že se projekt udělá tak, jak jsme ho navrhli a o němž jsme přesvědčeni, že je dobrý a nemusíme z návrhu ustupovat jen proto, že si ho lidé v tu chvíli neuměli představit,“ dodává Lukáš.

Mladí tvůrci z Ateliéru Jiřího Lukáše mají za sebou již řadu zajímavých projektů. V letošním roce také soutěžili spolu s architektem Dudou a kanceláří Storing s návrhem pavilonu pro Expo 2025 v japonské Osace, kde jejich návrh obsadil 5. místo mezi 27 návrhy z celé republiky.

„Návrh jsme postavili na libereckém nano know how a pavilon se svou fasádou z nanotextilních plachet přizpůsoboval okolí i vnitřnímu programu, velmi se lišil od prvních čtyř. Náš návrh byl spíše introvertní, na rozdíl od ostatních, které byly do okolí volající. Potěšilo nás, jak jsme se s naším přístupem dostali vysoko,“ shrnul Jiří Lukáš.

Z dílny libereckých architektů pochází řada staveb v Českém ráji či Podještědí, ale i na Moravě, Šumavě nebo ve středních Čechách. Zanedlouho se podle jejich návrhu bude stavět bezbariérový dům ve Vratislavicích nad Nisou.