Padesát let na den přesně uplynulo od okamžiku, kdy byl 21. září 1973 slavnostně otevřen hotel s vysílačem na Ještědu. Budova, která vzbuzovala kontroverze ještě před tím, než byla vůbec postavena, se nakonec stala symbolem Liberce a celého regionu. Ikonické dílo architekta Karla Hubáčka, statika Zdeňka Patrmana a tvůrce interiérů Otakara Binara, získala i mezinárodní uznávanou Perretovu cenu.
Stavba ve tvaru rotačního hyperboloidu měří do paty až po vrchol anténního nástavce 94 metrů. Hlavní nosnou konstrukci tvoří železobetonové jádro, které je sestavené ze dvou do sebe zasunutých válců. V nejnižších podlažích je ukrytá strojovna, technické vybavení a zázemí. Nad nimi je vyhlídková terasa, recepce a vstupy do baru, restaurace a hotelu. V dalších podlažích najdete restauraci s kavárnou a hotelové pokoje.
Krátce po ukončení stavby zažili architekti dramatické chvíle, kdy se vlivem silného větru začalo objevovat nebezpečné a silné kmitání horní části budovy. Aby se zabránilo destrukci horní části věže, bylo dovnitř dodatečně umístěno obrovské, 600 kilogramů těžké závaží v ose věže i s tlumiči kmitů.
Typický je pro hotel Ještěd i jeho interiér, kterému byla věnována velká pozornost. Stěnu schodiště na vstupu do restaurace zdobí skleněná plastika zakotvená do pohledového betonu stěny, jejímiž autory jsou železnobrodští výtvarníci Stanislav Libenský a Jaroslava Brychtová. Ikonické bylo také vybavení hotelu, které navrhl Otakar Binar, od nádobí až po stoly či lampy a další doplňky.
Ještěd slouží i jako vysílač. Signálu z nového televizního vysílače na Ještědu se Liberečané dočkali 3. 5. 1971, kdy zahájilo činnost radiokomunikační středisko umístěné v novém objektu. S vysíláním 2. programu na Liberecku se začalo o dva roky později.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
