Spolek dokončil obnovu největšího rašeliniště Jizerek. Vodu zadržují dřevěné hrázky

Jizersko-ještědský horský spolek dokončil III. etapu obnovy rašeliniště v ochranném pásmu NPR Rašeliniště Jizery v listopadu 2023. „Rašeliniště Jizery tvoří rozsáhlý komplex rašelinných biotopů v mělkém údolí řeky Jizery na hranici s Polskem. Jedná se o největší rašeliniště v Jizerských horách, které podléhá nejvyšší ochraně,“ vysvětlil předseda spolku Pavel Schneider.

Široké ochranné pásmo má podle něj za úkol ochránit vlastní národní přírodní rezervaci. „Právě ochranné pásmo je důležité, jelikož i v něm se nachází rozsáhlé rašeliniště,“ dodal.

Jenže ochranné pásmo bylo v minulosti necitlivě odvodněno sofistikovaným systémem odvodňovacích kanálů s cílem zajistit další plochy pro intenzivní pěstování lesa, konkrétně smrkových monokultur. „Kvůli příliš drsnému klimatu se lesu nikdy nedařilo, kanály však zůstaly,“ uvedl předseda spolku.

Spolek lokalitu už v minulosti revitalizoval prostřednictvím instalace kaskád dřevěných hrázek v jednotlivých drenážních příkopech. „Tehdy byly přehrádky montovány pod úrovní terénu a k obnově rašeliniště tak sice přispěly postupným zvýšením hladiny podzemní vody, částečně i zarůstáním kanálů, výsledek ale pořád nebyl ideální,“ zavzpomínal Schneider.

Spolek tak ve spolupráci s Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR začal pracovat na rozšíření systému o celé série nových hrázek, které jsou umístěny do úrovně terénu nebo i mírně nad ním. „Zachycená voda se tak snáze a ve větším objemu rozprostírá do šíře rašeliniště, které získává ideální podmínky pro svůj další rozvoj,“ vysvětlil.

Technické řešení revitalizace rašeliniště spočívá v instalaci dřevěných hrázek v kaskádě jedné za druhou ve směru daného odvodňovacího kanálu. „Tímto způsobem se voda místo rychlého odtoku zadržuje, postupně vsakuje a významně zvyšuje hladinu podzemní vody. Vlastní přehrazené kanály znovu osidluje rašeliník a další mechorosty, terén se postupně srovná s okolím a rašeliniště získává původní strukturu,“ popsal předseda spolku.

Veškerý materiál členové spolku na místo nosili ručně, vlastní práce byla prováděna také ručně s ohledem na výskyt ohrožených rostlin a živočichů. Celkem v lokalitě vzniklo 97 dřevěných hrázek a spolek získal finanční podporu více než 900 tisíc korun.