Názvy Šalďák, Fügnerka, Liďáky a mnohé další jsou tak známé a běžně užívané, že Liberečákům ani nepřijdou zvláštní. Přespolní jim ale nemusí rozumět. Lidové názvy ve městě má Liberec jako jediné město zmapované díky projektu Živá jména. A nově teď dostal tištěnou podobu, která může pomoci s orientací třeba nově nastěhovaným a jistě potěší i patrioty.
Autoři projektu Živá jména Liberce, geoinformatik Daniel Vrbík a lingvista Václav Lábus z Fakulty přírodovědně-humanitní a pedagogické Technické univerzity v Liberci, nyní své úsilí završili vydáním tištěného Atlasu libereckých živých jmen.
„To nejzásadnější, co z našeho projektu vyplynulo, je, že pro orientaci ve městě jsou pro obyvatele mnohem důležitější významné objekty než uliční síť. Dávají si schůzku spíš před radnicí než na náměstí Doktora Edvarda Beneše nebo u bazénu než na Tržním náměstí,“ říká Daniel Vrbík z katedry geoinformatiky a didaktiky informatiky Fakulty přírodovědně-humanitní a pedagogické TUL (FP).
Se sběrem lidového názvosloví v Liberci začali oba iniciátoři v roce 2019. Nejprve vyzvali Liberečany, aby jim napsali všechna lidová označení, která používají nebo se kterými se setkali. Sešlo se jim od přes 3000 jmen od patnácti set zapojených lidí. Ve druhé fázi ověřovali u respondentů znalost 2500 vybraných jmen.
Důvodem pro vznik lidových názvů jsou podle výzkumníků například dlouhé názvy ulic. „Například na Horákovce, tedy v liberecké ulici Doktorky Milady Horákové, se jen tak nepotkáme, ale u teplárny, to už jdeme skoro najisto,“ dodává Vrbík.
„Pro průmyslové zóny nemáme nic. Pro tu jižní se zřídka objeví název Denso, podle podniku, který zde sídlí. Pro průmyslovou zónu sever už nemáme vůbec žádná data. Liberečané nemají potřebu se tam pohybovat a blíže si ta místa specifikovat. Jezdí se tam jen do práce, nebo vůbec,“ doplňuje Václav Lábus z katedry českého jazyka a literatury FP TUL.
V poslední fázi projektu vybrali 82 velmi rozšířených názvů a vyzvali respondenty, aby do mapy zakreslili jejich prostorové vymezení. „Tedy odkud kam podle nich zasahují třeba Lidové sady nebo tak zvaný Rybníček. Z nich jsme vybrali 30 míst – například Fügnerku, Šalďák, Rušičku nebo Soukeňák, která jsme zahrnuli do tištěné publikace,“ říká Lábus.
Kniha na 112 stranách nabízí čtenářům kromě unikátního souboru map také interpretaci tříletého výzkumu a komentář k historickým souvislostem k místům, podle kterých se Liberečané ve svém městě orientují. Součástí publikace Atlas libereckých živých jmen je i bohatý fotografický a obrazový materiál. Autoři přidali také autentické komentáře přispěvatelů, takže je možné, že tam najdete i ten svůj.
„Liberec je jediné město, které má online mapu lidového názvosloví a také tištěný atlas k tomuto tématu. A i ve světě je to velmi ojedinělá záležitost,“ říká Vrbík.
Projekt Živá jména je stále na webu přístupný a stále do něj mohou respondenti a respondentky přidávat další a další názvy.
Mezitím výstupy z projektu už autorská dvojice nabídla krajskému hasičskému sboru, který lidové názvosloví zahrnul do svých map. Pomáhá to při hlášení míst, na kterých došlo k nějaké mimořádné události. Projekt dále žije také ve Frýdlantu, pro který jsou jeho Živá jména také hotová.
Studenti Gymnázia Frýdlant nyní pracují také na zmapování lidového názvosloví v celém Frýdlantském výběžku.
Foto TUL
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
