S údržbou ptačího parku Mnišské louky u České Lípy pomohou divocí poníci. Česká společnost ornitologická (ČSO) tam vypustila první čtyři dospělé klisny exmoorských pony, celkem by jich mělo být pět. Spásat budou území zhruba pěti hektarů, jejich úkolem je potlačit dominantní druhy trav a kopřivy, snížit výšku porostu, dát tak prostor ostatním rostlinám a pomoci vytvořit ideální podmínky pro ptáky i další živočichy, řekl ředitel ČSO Zdeněk Vermouzek.
Na přeměně zhruba sto hektarů rozsáhlých mokřin ve velkém zákrutu říčky Ploučnice u České Lípy na ptačí park pracuje ornitologická společnost od roku 2019. „Pro nás ti koně, kromě toho, že jsou sami krásní a sami jsou hodnotou, tak mají tu přidanou hodnotu, že je to ta nejlepší sekačka na trávu, kterou si můžeme představit. Na rozdíl od všech mechanických sekaček dělají mozaiku, tu si kousnou, tam si kousnou, tady vydupou, udržují tu plochu otevřenou ve stavu, který je zajímavý pro ptáky, ale také třeba pro rostliny," doplnil ředitel ČSO.
V zahraničí je podle Vermouzka obhospodařování cenných přírodních stanovišť extenzivní pastvou divokých koní rozšířené, Mnišské louky jsou už třetím z pěti parků ČSO, kde budou divocí poníci s údržbou pomáhat. Jak důležitá je pastva velkých kopytníků pro podporu ohrožených a ubývajících lučních i dalších mokřadních druhů ptáků, ukazují podle něj zkušenosti z ptačích parků Josefovské louky u Jaroměře a Kosteliska u Dubňan.
Dlouhodobá pastva podpoří také bezobratlé živočichy a zvýší tak potravní nabídku pro hmyzožravé ptáky. „Koně budou sešlapem napomáhat i k rozbahnění okrajů tůní, čímž vytvoří skvělé podmínky pro sběr potravy pro čejky chocholaté či bekasiny otavní. Na rozbahněných místech sbírají bezobratlé i kulíci říční a pěvci jako bramborníčci nebo rákosníci. Mozaikovitost porostu spolu s podmáčením by mohla přilákat i vzácné chřástaly kropenaté, kteří se v hnízdní sezoně na Mnišských loukách pravidelně zastavují," informoval správce českolipského parku Josef Rutterle.
Exmoorští koně, které dnes u České Lípy vypustili, jsou odolné plemeno, které může zůstat celoročně venku na pastvině. „Díky tomu, že nebudou na rozdíl od běžné praxe dostávat odčervovací prostředky a antibiotika, bude jejich trus bohatý na hmyz a tím se stane dalším lákadlem pro luční ptáky," řekl vedoucí oddělení ochrany ptáků ČSO Martin Bacílek. Na pastvině budou mít poníci i přirozený zdroj vody. „Mnišské louky jsou specifické svým zachovalým vodním režimem, kdy zimní a jarní rozlivy meandrující řeky Ploučnice a Šporky přirozeně plní vodou tůně a deprese v loukách," dodal.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
