Středa 18. 3. 2026 | Svátek má Eduard
Odstartovala takzvaná Ptačí hodinka neboli sčítání opeřenců. Zapojit se do ní mohou i pozorovatelé v Libereckém kraji, a to do neděle 7. ledna. Česká společnost ornitologická (ČSO) ji pořádá už pošesté.
Jak ukazují data z roku 2023, vloni se v Kraji Vysočina do Ptačí hodinky zapojilo 1 427 sčítačů, kteří pozorovali 28 419 různých ptáků. Nejčastěji spatřili sýkoru koňadru, která se objevila v 84 % všech odeslaných záznamů.
Na pomyslném stupínku vítězů se vedle koňadry umístily i oba české druhy vrabců, polní i domácí. Sčítači z řad veřejnosti hojně hlásili typické krmítkové a zahradní druhy, které v zimě vyhledávají obživu v blízkosti člověka, například sýkoru modřinku, hrdličku, kosa a stehlíka. Obvyklé putování ve velkých hejnech zajistilo přední místa kavkám, kachnám divokým či kvíčalám. Naopak mezi vzácná pozorování patří záznam čápa bílého, volavky bílé či skřivana.
„Velmi nás těší každoroční zájem o Ptačí hodinku. Přináší nám cenné údaje o zimním výskytu ptáků v Česku. Letos si budeme zvlášť všímat rehků domácích. Tento druh, který jsme vyhlásili Ptákem roku 2024, totiž v Česku čím dál častěji zimuje a my se na jeho chování chceme zaměřit. Spustili jsme i speciální projekt Rehci v zimě,“ uvádí Zdeněk Vermouzek, ředitel ČSO.
A jak takové sčítání vlastně bude probíhat? Lidé mohou ptáky pozorovat vlastně kdekoliv. „Nemusí jít jen o krmítko na zahradě či na balkoně. Zajímavé je i sčítání v městském parku či v přírodě. I v lese a u rybníka narazíte na zajímavé druhy. Zásadní je dodržovat přesně 60 minut, a to na jednom místě, nikoliv při procházce. Pokud je vás u sčítání víc, měl by za skupinu odejít jediný záznam. Cenná jsou pro nás i hlášení, že se během hodiny žádný druh nevyskytl. Svá pozorování nám, prosím, pošlete elektronicky, a to do 14. ledna. Pak už budeme získaná data zpracovávat,“ přibližuje Zdeněk Vermouzek.
Kdo se rozhodne, že bude sčítat u krmítka, má jedinečnou šanci ovlivnit, jaké druhy k němu zavítají. A to hned dvěma způsoby – výběrem stravy i způsobem krmení. Olejnatá semena, jako jsou například slunečnice, nalákají všechny naše druhy sýkor, lojové koule brhlíky a strakapoudy, pšenice a proso vrabce, jablka a jeřabiny kosy a drozdy.
Někteří ptáci preferují sběr potravy ze země, rozhozem tedy potěšíme hrdličky, sojky či už zmíněné kosy. „V žádném případě však nelze podávat osolené a kořeněné zbytky z kuchyně, čerstvé pečivo či naopak přebytečné vánoční cukroví. I vodním ptákům posloužíme lépe zeleninou nebo speciálními výživnými granulemi,“ upozorňuje ředitel ČSO
Chceš mít přehled o tom, co se děje kolem tebe?
