Původní formy odvezli do šrotu, plastové tatrovky se ale zase vyrábí. Liberecký Novoplast jich zvládne 50 tisíc za rok

„Mám ji spjatou s dětstvím,“ říká jednatelka společnosti Dino Toys Kristýna Miškovská slova, která v Česku může potvrdit skoro každý. Plastovou tatrovku měl a v poledních letec zase má skoro každé dítě. A když už ne tu tradiční velkou, tak alespoň její menší verzi. I ta se vyrábí v Liberci.

„Vyrobíme jich zhruba padesát tisíc ve všech verzích. Je to asi patnáct procent naší výroby,“ vypočítal majitel Novoplastu Jíří Vošoust. Jeho firma ale není známá jen tatrovkami, vyrábí i plastové výrobky pro potravinářský průmysl. Prakticky každý používá jejich obaly na kečup nebo hořčici a mnoho dalšího.

Přísné normy

A právě zaměření na potravinářství bylo důležité i pro Dino Toys, když se rozhodovalo, kde bude tatrovku vyrábět. „V České republice máme jedny z nejpřísnějších norem pro produkty, které jsou určené dětem již od jednoho roku. Tatra 148 je splňuje do posledního detailu, což je pro nás zásadní,“ vysvětluje Miškovská.

To Novoplast svým zaměřením na potravinářství splňuje. „Musíme používat zdravotně nezávadné materiály,“ potvrzuje Vošoust s tím, že například zahraniční výroba by nic takového garantovat nemohla.

Tatrovka se přitom znovu vyrábí až posledních deset let. Její původní výroba skončila po revoluci. „Začali jsme přemýšlet, kdo a kde ji vyrábí a jestli vůbec. Zjistili jsme, že původní formy skončily v koši,“ přibližuje Miškovská, jak vznikal nápad na znovuobnovení výroby. „Formy odvezli do šrotu a začali dělat automotive,“ dodal Vošoust.

Jenže bez forem to nešlo, a tak zástupci Dino Toys vyrazili přímo do Kopřivnice, kde se tatrovky vyrábí. Díky tomu vznikly formy nové, ze kterých se nyní plastová auta vyrábí. O výrobě v Liberci tehdy jednal tehdejší majitel Dino Toys Ladislav Mareš, autor legendární hry Dostihy a sázky.

Pro tatrovku hledal provoz, který splní všechny jeho podmínky. A našel jej právě v Liberci. „Když bývalý majitel zjistil, že vyrábíme ze zdravotně nezávadných materiálů, měl garanci, což u zahraničních majitelů neměl. Nakonec ale rozhodla bábovka, kterou moje žena na jednání upekla,“ smál se Vošoust.

Tatrovky se nyní vyrábějí na čtyřech formách, jedna taková forma přitom přijde na desítky milionů korun, je totiž složená z 22 dílů, jejich cena se pohybuje od několikaset tisíc až po dva miliony korun.

V Liberci pak vzniká auto kompletně od výroby až po její montáž. „Tatry vyrábíme z polypropylenu s potravinářským atestem. Tato plastická hmota ve formě kuliček s přídavkem barevného pigmentu se za teploty 190 °C vstřikuje do formy. Následně se zchladí a zhruba po 60 vteřinách se promění ve výlisky – jednotlivé díly auta. Ty následně smontujeme,“ přiblížil celý proces Jiří Vošoust.

2,6 kilogramu plastu na jednu tatrovku

Na výrobu jednoho 72 centimetrů dlouhého modelu se spotřebuje 2,6 kg plastické hmoty. Celkem se Tatra skládá z 22 dílů včetně osiček. Výroba jednoho kusu včetně montáže zabere zhruba 10 minut čistého času.

A zatímco původně byla jen oranžová tatrovka, dnes je velká varianta v pěti provedeních. Stále se ale nejvíce vyrobí klasické oranžové, to je necelá polovina. Následuje červeno-modrá (25 %), khaki a růžová (shodně 10 %) a pak modrá (5 %).

Tím nejnovějším modelem je od roku 2019 modro-žlutý bagr, který letos v květnu dostane novou oranžovo-žlutou podobu. I ta vychází z verze reálného bagru Tatra.

Za 10 let se vyrobilo 509 tisíc kusů Tatry 148, model 72 cm. Ročně se v průměru prodá 50 tisíc kusů této oblíbené hračky. Od roku 2016 se také v Liberci vyrábí i menší model tatrovky dlouhý třicet centimetrů.

Tatrovka z libereckého Novoplastu má nosnost sto kilogramů. Každé tři roky také prochází testováním v českobudějovické pobočce technického a zkušebního ústavu. Podle Vošousta ale tatrovku testují i přímo v Liberci. „Rozměrnější zaměstnanci si kleknou na korbu a rozjedou se z kopce směrem na Jablonec. Je to sice nadsázka, ale garanci nosnosti jsme takto opravdu zkoušeli,“ usmál se majitel Novoplastu.