S projektem, který by mohl využít střechy hal a logistických center, přišla doktorandka liberecké univerzity Tereza Nalezená. Její pilotní hydroponická farma na střeše jedné z univerzitních budov ukazuje, že může střechu až o dvacet stupňů ochladit.
„I laik vidí přibývající haly v české krajině a uvědomí si, že je něco špatně. Denně mizí tolik volné půdy, na které se staví zaasfaltované logistické parky s plechovými bednami podřízenými měřítku kamionů,“ říká Tereza Nalezená.
Jen v Česku se každý rok postaví milion metrů čtverečních čisté plochy hal. K tomu navíc vznikne třikrát větší zaasfaltované okolí. Ubývá tak půdy na zemědělství, ale i voda, která se nevsákne.
„Proto se v rámci své doktorské práce snažím najít opatření ke snížení negativních vlivů výstavby hal na krajinu, sídla i společnost. Hydroponické pěstování vidím jako jedno z možných a zároveň nejjednodušších řešení. Dokáže využít a ochladit prázdnou ‚střešní krajinu‘, která se v létě rozpaluje a vytváří tepelné ostrovy měst,“ dodala absolventka Fakulty umění a architektury TUL.
Nalezená tak vymyslela projekt s názvem Salát na střeše, který zvítězil v posledním ročníku univerzitní soutěže Start-up TUL. Na něj nyní navázala pilotní farmou, kterou vytvořila na střeše univerzitní budovy E2. Chce tak ukázat, že k zemědělství lze využít i stále se rozrůstající plochy střech. Farma je hydroponická, tedy bez využití hlíny, v živném roztoku.
V univerzitní budově má Nalezená pěstírnu sazenic – nasvícený regál, v němž koluje roztok. Střechu pak pokrývají čtyři stojany po dvou stech pěstebních slotech. Obsluha je jednoduchá. Dvakrát týdně je zapotřebí zkontrolovat vodu, pH a živiny. „Naše malá farma má velikost čtyř parkovacích stání, ale i tak dokáže vyprodukovat až tisíc rostlin – salátů, bylinek měsíčně. Na univerzitní střeše se zatím nejvíc daří salátu, který přežil liberecká krupobití, vichry i vlny veder,“ říká.
Vypěstovaná zelenina je ale při jejím projektu vlastně vedlejší. Tím hlavním je, že farma střechu výrazně ochlazuje. „Rozpálenou střechu univerzitní budovy farma ochlazuje stínem a odparem – teplota se v místě sníží až o dvacet stupňů Celsia. Na střeše je najednou vlaho a živo, létají tam motýli, berušky, včely. Interiér místnosti pod farmou se ochladí o jeden stupeň Celsia oproti stejnému interiéru vedlejší místnosti pod nezakrytou střechou. Může se to zdát málo, ale pro energetiku a chlazení budovy se počítá každá desetina stupně,“ vysvětlila Nalezená.
Podle ní také není problém se zatížením střechy, farma se navíc dá na zimu lehce demontovat. V jejích plánech by ale farma mohla fungovat celoročně. Plánuje totiž i vybudování celoročního skleníku, který by využíval odpadního tepla z budovy. „To už ale bude náročnější projekt, který by se musel uskutečnit na střeše nově budované haly nebo supermarketu. Od toho jsme ale tým architektů a ekonomů, abychom s projektem a realizací pomohli,“ dodala.
Příští rok chce také farmu založit přímo na střeše v liberecké průmyslové zóně. Hodlá tím dokázat, že i v takovém prostředí lze pěstovat nekontaminovanou zeleninu.
Foto Se svolením TUL
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
