Višňová nabídla lidem, které zatopila víkendová povodeň, pomoc na dosah. Přijímali ji s vděčností

„Vyzvali jsme všechny občany, kterým velká voda v uplynulých dnech způsobila škodu na majetku, aby přišli ve čtvrtek večer za námi do prostor obecního úřadu a tady jsme jim nabídli hned několik druhů pomoci. Jednak tu s námi byly tři týmy úřadu práce, který pomáhal lidem s podáním dávky mimořádné okamžité pomoci, jednak jsme nabízeli materiální pomoc a do třetice pomoc dobrovolníků. Jsem rád, že si k nám cestu ti, kteří se s velkou vodou museli potýkat, opravdu našli. Přišlo jich na tři desítky,“ uvedl po čtvrtečním setkání starosta Višňové Michal Scheidl (Devítka).

Asi dvacítka z nich přijala s povděkem pomoc dobrovolníků, kterou obec organizuje na víkend. „Lidé se sice báli, že budou muset zajišťovat dobrovolníkům stravu, na což nemají při odstraňování škod už kapacitu, ale ujistili jsme je, že o tuto stránku se postará obec,“ podotkl starosta Višňové. Dobrovolníky v sobotu obec rozdělí do několika skupin a po oba dva dny jim zajistí stravu i pitný režim. „Každou skupinu si vezme na starost styčný důstojník z řad našich hasičů, který je nejen doveze na místo, kde budou pomáhat, ale bude také jejich práci koordinovat,“ dodal Scheidl.

V jedné z nejvíce postižených domácností v celé Višňové, na konci obce směrem na Předlánce, už přitom dobrovolníci na odstraňování povodňových škod pracují. „Jsme za to nesmírně rádi. Nevím, co bychom si bez pomoci obce počali. Manžel už je v důchodu a je navíc invalida, já pracuji v nedaleké továrně, kde pobírám minimální mzdu. Pomoc dobrovolníků, kteří jsou materiálně vybavení od obce, je pro nás jako dar z nebe. Jsme za ní nesmírně vděční,“ říká Dáša Nováková, které voda v neděli zaplavila celé přízemí. „Měli jsme tam 40 cm vody. Některé věci jsme sice stihli vystěhovat do horních pater, ale většinu jsme jen podložili přepravkami. Vůbec jsme nečekali, že voda může vystoupat tak vysoko a věci budou i vyvýšené zatopené,“ dodává se slzami v očích.

Do Višňové se do domu na samém konci obce u trati přestěhovala s manželem před sedmi lety. „Vím, že lidé z okolí jsou na povodeň už vlastně zvyklí a přijímají ji klidněji, ale pro nás to byla první velká voda. A otřesný zážitek. Dříve jsme bydleli ve Frýdlantu na kopci, tam jsme vodu neřešili. V roce 2010 jsem sice viděla tu spoušť, kterou voda způsobila v Heřmanicích, kde bydlí moje maminka. Ale tahle osobní zkušenost, to se nedá popsat. Pořád se s tím nemůžu srovnat. Přemýšlíme, jestli tu vůbec zůstaneme. Ale starosta obce nám řekl, že chce prosadit nějaká povodňová opatření, tak uvidíme a věříme,“ dodává Dáša Nováková.

Dům má naštěstí pojištěný a tak nemusí řešit, za co nakoupí nové vybavení. Před sebou má ale týdny prací na tom, aby se její domov vrátil do stavu před velkou vodou. „Bude tam třeba obouchat obklady, stěny, odstranit podlahu a položit po vysušení novou, udělat nové omítky. S čím to půjde pomůžou manželům dobrovolníci, kteří se nám na pomoc obětem povodní stále hlásí,“ ujišťuje starosta Višňové.

Dáša Nováková využila ve čtvrtek navečer na obecním úřadě ještě další pomoc, která tu byla pro místní připravená v podobě tří týmů úřadu práce. Šlo o pomoc s podáním žádosti o mimořádnou dávku okamžité pomoci. „Obecně platí, že rychlá pomoc je dvojí pomoc. Proto vyjíždíme přímo do postižených obcí a nabízíme lidem přímo u nich pomoc s podáním žádosti o tuto mimořádnou dávku. Aby nemuseli během této pro ně stresující životní situace ještě vyjíždět na pracoviště úřadu práce například do Frýdlantu. Lidé žádost s naší pomocí vyplní, doloží fotografie vzniklých škod, kde je to nutné, podá své stanovisko ještě starosta obce, znalý místních podmínek. Prostě sesbíráme veškeré potřebné informace a následně žádost na kontaktním pracovišti nebo u nás na úřadu práce v Liberci zprocesujeme tak, abychom mohli dávku těm, kterým bude přiznána, vyplatit na jejich účty už v příštím týdnu,“ vysvětluje ředitelka krajské pobočky Úřadu práce ČR Kateřina Sadílková. „Velmi mě to překvapilo a potěšilo, je to pro nás velké ulehčení situace. Ještě k nám sice přijdou pracovníci úřadu práce na místní šetření, nicméně dávka nám snad bude přiznána,“ věří Dáša Nováková.

Zatímco o mimořádnou dávku okamžité pomoci si u týmů úřadu práce požádali ve čtvrtek večer i mnozí další, kterým voda způsobila o víkendu škody, o pomoc dobrovolníků si lidé v některých případech požádat nechtěli. „My si to dáme dohromady sami, postupně. Jsme na to zvyklí. Všechno si uděláme po svém. Nikam nespěcháme. Není to tak, že bychom o dobrovolníky nestáli nebo nám jejich pomoc přišla zbytečná, ale prostě jsme takové nátury,“ říká s úsměvem i přes spoušť, kterou má na zahradě, Věra Valachová.

Na vodu je stejně jako její dcera, která žije s rodinou ve stejném domě ale v prvním patře, zvyklá. Vždyť tu bydlí celý život, dlouhá desetiletí a ví, co tady příroda umí. „Co bylo tentokrát jiné, byla dvojitá povodeň. Voda nám zatopila zahradu, kůlny, garáže a pergoly během víkendu hned dvakrát. Naštěstí se zastavila kousek pod úrovní, kdy by nám natekla až do domu,“ popisuje dcera paní Věry, Lucie Valachová. Bydlí v části obce Višňová Předlánce, kde rozlitá voda není ničím neobvyklým. „Teď jí ale bylo po dlouhé době zase opravdu hodně a měli jsme strach. Byla všude kolem nás, jedno velké jezero. Pořád jsme se chodili dívat, jak postupuje, člověk nespí, přemýšlí co bude, bojí se. Seděli jsme všichni u maminky v kuchyni, v zimě, protože kotel byl odpojený a modlili se a trnuli. Nic jiného nám nezbývalo,“ dodává Lucie.

Obec požádaly obě ženy jen o materiální pomoc. „Chtěla jsem jen kolečko a Savo, ale řekli, že dostaneme více věcí, které potřebujeme. Tak jsem za to ráda. Člověk nechce nikde moc obtěžovat, všichni tady jedou na doraz už týden, ale jsem ráda, že jsou pořád tak vstřícní a milí a snaží se nám pomoci, jak to jen jde. Opravdu se snaží,“ dodává Věra Valachová.

Příběhů, které bylo ve čtvrtek v sále obecního úřadu ve Višňové slyšet, byla celá řada. Žádný z nich nebyl veselý, naštěstí ale škody nedosáhly ani zdaleka úrovně těch po tisícileté vodě v roce 2010. Přesto se jako tenká linie nesla celým prostorem jediná myšlenka – jak jim pro příště účinně zamezit a ušetřit lidem trápení? To bude největším úkolem vedení Višňové. „Máme naprosto jasnou představu, co je třeba udělat, aby k takto velkým rozlivům vody v jednotlivých osadách nedocházelo. Ve Vísce velmi dobře zafungovala povodňová opatření z let po roce 2010 – hrázka a suchý poldr, nicméně je tam třeba posílit přečerpávací stanici u mostu na Minkovice. A řešit to, že se nám voda rychleji posouvá dál. Víme, že je potřeba teď minimálně srovnat plochu u pana Zity, aby tam bylo možné postavit protipovodňové vany, určitě by tam v budoucnu byla skvělá hráz. V Poustce je nezbytně nutné zvýšit hrázku, která si časem sedla a je nízká. V Předláncích zatím bohužel řešení hledáme, určitě ale bude nutné i tam zvýšit stávající hrázky. Zároveň je ale třeba hledat i nová řešení,“ podotkl starosta Višňové. Už v červenci provedla obec na svém území protipovodňovou hlídku, po které například na nízkou hrázku v Poustce Povodí Labe upozorňovala. „Než jsme stihli dojednat cokoli konkrétního, přišla voda. Teď budeme ve svých voláních po nápravě a opatřeních daleko razantnější. Místní lidé si zaslouží před velkou vodou zabezpečit co nejlépe. Ostatně jak ukázala povodeň z uplynulého víkendu, opravdu je na toku Smědé na území Višňové co řešit. Věřím, že k tomu bude vůle nejen na Povodí Labe, ale také na Libereckém kraji,“ uzavřel Michal Scheidl.