Významný objev se podařil badatelům na Státním zámku Sychrov. Zjistili, že portréty rohanských předků, připisované Karlu Javůrkovi, jsou ve skutečnosti dílem dvou významných francouzských malířů, působících na počátku 18. století v Paříži, Gabriela Blancharda a Josepha Parrocela. Soubor obrazů je tak o bezmála dvě století starší, než se doposud předpokládalo.
Soubor imaginárních portrétů z mobiliárního fondu zámku Sychrov doposud připisovaný českému malíři Karlu Javůrkovi byl na základě badatelského výzkumu určen jako výsledek spolupráce dvou významných francouzských malířů ze dvora Ludvíka XIV, Gabriela Blancharda a Josepha Parrocela. Výzkum probíhající v rámci dlouhodobého koncepčního rozvoje výzkumné organizace zároveň odhalil, pro kterou rohanskou rezidenci v Paříži byl soubor vytvořen a kdo ho objednal.
Zámek Sychrov patřil od roku 1820 rodině Rohanů, která se do Čech na počátku 19. století přesunula z rodné Francie. Historie rodu sahá do 10. století, nicméně skutečné slávy se dočkal až o několik staletí později. Rohanové své postavení ve Francii upevňovali až do konce 18. století, v důsledku Velké francouzské revoluce a na ní navazujících restrikcí šlechty pro ně ale bylo výhodnější rodnou zemi opustit. Rodina se následně usadila v Čechách, kde začala budovat své nové rodové sídlo. Součástí jeho výzdoby se stala i rozsáhlá sbírka rodinných portrétů.
„Podstatná část souboru portrétů označovaného jako Rohanská portrétní galerie byla z Francie do Čech přivezena v 1. polovině 19. století a v průběhu následujících let rozšiřována. Dnes čítá přes 200 portrétů členů rodiny, blízkých i vzdálených příbuzných a osobností ze spřízněných panovnických rodů. Součástí souboru jsou také imaginární portréty předků, za jejichž autora byl doposud považován český akademický malíř Karel Javůrek,“ říká za Národní památkový ústav, územní památkovou správu na Sychrově mluvčí Lucie Bidlasová. Toto předpokládané autorství však vyvolávalo celou řadu nejasností a rozporů.
„Nesrovnalosti týkající se časového určení vzniku obrazů nás vedly k pochybnostem ohledně jejich autorství. Příkladem mohou být dochované návrhy výzdoby stěn velké jídelny z roku 1861. Interiér měly kromě dřevěného obložení zdobit také konkrétní portréty, jejichž vznik byl ale doposud zasazen do období mezi roky 1870 až 1880,“ uvedla Lucie Česká z dvojice řešitelů výzkumného úkolu. Rostoucí pochybnosti vedly k hlubšímu historickému průzkumu, při němž byly objeveny materiály vedoucí k hypotéze, že obrazy vznikly na počátku 18. století a jejich autory jsou Gabriel Blanchard a Joseph Parrocel.
Vzhledem ke skutečnosti, že hypotéza pracovala nejen s jinými autory, ale také se zcela odlišným časovým rámcem a místem vzniku, bylo třeba rozšířit záběr archivního průzkumu do zahraničí. „Současně s plánováním zahraniční badatelské cesty probíhaly také konzultace se zahraničními odborníky. Klíčový byl soupis obrazů objednaných právě u Gabriela Blancharda pro pařížskou rezidenci Rohanů známou jako Hôtel de Soubise, objevený v Archives Nationales v Paříži,“ prozradil Ondřej Kubáček, druhý řešitel úkolu.
Objednávka obrazů u malíře, jehož služby využíval mimo jiné i francouzský král Ludvík XIV., proběhla krátce poté, co se jejím novým majitelem stal François de Rohan-Soubise.
Zatímco Blanchard pracoval především na postavách rohanských předků, práce na pozadích u více než poloviny případů se ujal další francouzský malíř Joseph Parrocel. Právě jeho unikátní malířský styl vysledovatelný na některých ze sychrovských obrazů vedl ke konzultaci s odborníkem zabývajícím se tímto malířem. „Jérôme Delaplanche z Centre des monuments nationaux Parrocelovo spoluautorství potvrdil. Stejným způsobem jako u souboru imaginárních portrétů bylo autorství zjištěno i u dalších portrétů z rohanských sbírek včetně rozměrného jezdeckého portrétu doposud považovaného za podobiznu Ludvíka XIV. Ve skutečnosti je portrétovaným François de Rohan-Soubise, zadavatel celé zakázky,“ podotýká Bidlasová.
„Výjimečný badatelský úspěch vrhá na Rohanskou portrétní galerii zcela nové světlo, rozšiřuje její poznání a prohlubuje její důležitost v mezinárodním kontextu. Dílčí výstup výzkumného úkolu bude prezentován formou přednášky a odborných článků v domácích i zahraničních periodikách, s tímto unikátním objevem budeme také seznamovat návštěvníky během prohlídek“, neskrývá radost z nového objevu Miloš Kadlec, ředitel Územní památkové správy na Sychrově a zároveň kastelán sychrovského zámku.
Foto Státní zámek Sychrov
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
