V Tanvaldu otevřeli školní restauraci, která neprodukuje žádný potravinový odpad

Moderní samoobslužné školní restaurace už mají v Tanvaldu ve všech základních školách, celkem jsou tři. Inspirací byl podle Debrecéniho systém školního stravování ve Finsku. "V roce 2022 jsme na Šumburku ve škole otevřeli první inkubátor, kde jsme si otestovali, jestli to vůbec je možné. Testovali jsme to na nejmenších dětech. Na začátku samozřejmě byly obavy, že děti nebudou samostatné, nebudou schopné si samy to jídlo nandat, děti nás ale překvapily, od prvního dne byly samostatné," doplnil. Množství vyhozeného jídla se tam podle něj snížilo o 80 až 90 procent.

Později vznikla samoobslužná jídelna v hlavní budově Masarykovy základní školy a teď radnice investovala i do modernizace školní kuchyně a jídelny na sportovní základní škole. "Stálo to asi 12 milionů korun," řekl starosta Vladimír Vyhnálek (Starostové pro Liberecký kraj). Moderní kuchyně na sportovní škole vaří i pro zbylé školy, na dovoz jídla pořídilo město dodávku s elektrickým pohonem. Celkově včetně úprav na dalších budovách to podle starosty přišlo zhruba na 15 milionů korun, jen na mzdách ale díky tomu město podle něj ušetří ročně až dva miliony korun.

Výhodou samoobslužných pultů je, že děti se obsluhují samy a samy rozhodují, co a kolik si na talíř dají, což výrazně snižuje množství jídla, které se vyhazuje. V nabídce je polévka, dvě hlavní jídla a také salátový bar, v samostatné vitríně jsou dezerty a k dispozici je teplý a chlazený nápoj. Děti navíc po jídle nádobí z tácu samy vytřídí do jednotlivých košů, které pás dopraví do automatické myčky. Snižuje to nároky na obsluhu a zmizely fronty u výdejních okének.

Děti se učí jídlem neplýtvat a chovat se zodpovědně. A protože se méně jídla vyhazuje, může firma nakupovat dražší suroviny, protože jich je třeba méně. "Veškeré hovězí v našich školních jídelnách je bioprodukce z Vysočiny, nakupujeme čerstvé ryby, na jídelníčku je i králík, nepoužíváme mražené polotovary, umožňuje nám to třeba vařit klasické vývary z kostí," dodal Debrecéni. Instantní bramborovou kaši podle něj ve skladu nikdo nenajde, vaří se z čerstvých surovin.

Primirest provozuje v Česku 260 školních jídelen, z toho pět je samoobslužných. Zatímco v běžných jídelnách se podle Debrecéniho ze 100 jídel jen zhruba 70 zkonzumuje, zbytek končí v odpadu, v těch samoobslužných se nesní jen zhruba 12 procent. Jídlo, které je uvařené a nesnědlo se, ale firma ve spolupráci se spolkem Zachraň jídlo daruje potřebným. Za říjen tak zachránili 87 porcí jídla, které směřovalo do Rodinného centra Maják.