Policisté v Libereckém kraji ukončili odstřel divokých prasat. Mohlo to být efektivnější a levnější, vadí myslivcům

Odstřely probíhaly ve dvou fázích. Už loni v listopadu a prosinci ulovili ve dvou turnusech policisté 44 zvířat. Ve druhé aktuální fázi 17. Celkem tedy jde o 61 zvířat.

Nasazení policistů od počátku kritizují myslivci. Podle nich je lov neefektivní, eticky problematický a dlouhodobě neudržitelný.  „Navrhovali jsme, aby byli myslivci více zapojeni. Bylo by to daleko efektivnější a levnější. Udělal by se přelet dronu a pak společný lov,“ myslí si předseda Českomoravské myslivecké jednoty Jiří Janota.

Podle hospodáře mysliveckého spolku z Jablonného Hubert Jana Žitného měla lépe fungovat komunikace. Myslivci by podle něj byli sami schopní lovit více prasat. „Vůbec netušíme, proč byly lokality vybrány. V půlce ledna jsme se dozvěděli, že bude proveden monitoring černé zvěře. Několikrát zde proletěl vrtulník, drony. Čísla nemáme dodnes. Nebylo s námi komunikováno, nikdo s námi čísla nesdílel, neřekl nám, kolik tu máme prasat a že děláme nějakou chybu,“ vysvětluje.

Policie je v tom nevinně

Policisty ale myslivci za jejich úkol vinit nechtějí. „Policie je v tom nevinně, dostala úkol,“ dodal Janota.

Kritizují ale i etickou stránku věci, kdy v honitbě Jablonné policejní odstřelovač zastřelil bachyni těsně před porodem.

Opatření se zapojením policie ale brání Státní veterinární správa. „Považuji za důležité opakovat, že Státní veterinární správa přistupuje k problematice jako k nákaze, která ohrožuje Českou republiku,“ uvedl Roman Šebesta z krajské veterinární správy.

Podle něj tak v tom případě musí být opatření nastavena tvrdě, aby se nákaza nešířila a aby stav černé zvěře byl co nejrychleji snížen. „Nákaza je v celém pásmu. To, že zastřelená prasata nebyla nakažená, neznamená, že tu ta nákaza není,“ doplňuje.

Obhajuje i zastřelení březí bachyně. „Vnímáme etiku, ale odstřel bachyní je velmi efektivní způsob, jak populaci prasat rychle snížit,“ pokračuje.

Konec celých chovů

Podle Šebesty musí být nákaza řešena důsledně, protože v Libereckém kraji je řada chovatelů prasat a nákaza u chovných prasat by znamenala nepříjemné důsledky. „Pokud by nákaza pronikla do chovu prasat, znamenalo by to konec celého chovu, a to včetně selat, bez ohledu na reprodukční cyklus,“ říká.

Řešením efektivního snižování počtu černé zvěře by podle myslivců měla být lepší spolupráce. „Požadujeme, aby ministr vytvořil fond na nákup dronů. Pokud to mohou čerpat zemědělci, tak proč ne myslivci,“ pokračuje Jiří Janota.

Policie podle něj není od toho, aby snižovala počty zvěře. „Od toho jsou myslivci,“ říká. Nabízí řešení, kdy se policisté zapojí až ve chvíli, kdy nebude zbytí. „Každý myslivecký spolek sčítá zvěř a ze sčítání plynou plány lovu. Každý držitel honitby se k tomuto plánu může vyjádřit. Kdyby orgán uložil vyšší odlov bachyní, musí to naplnit. Pokud by myslivci řekli, že nemají kapacity, pak bychom pochopili zapojení policie,“ uzavírá.

Zda bude zapojení policie pokračovat znovu na konci roku, se teprve uvidí. Vládní usnesení platí na dva roky.