V Libereckém kraji našlo za tři roky války na Ukrajině práci přes 26 tisíc uprchlíků

„Nejčastěji pracují v oblastech zpracovatelského průmyslu a stavebnictví. Nejvíce jich je zaměstnáno v profesích montážních dělníků, obsluhy výrobních strojů a dělníků ve výstavbě a údržbě budov. Mezi ženami se pak vyskytuje také vyšší podíl pracovníků v textilním průmyslu, pomocného personálu v pohostinství nebo uklízeček," doplnila Sadílková. Meziročně podle ní přibylo uprchlíků mezi uchazeči o práci, nejčastějšími překážkami, které jim brání nalézt uplatnění je mateřství, věk nad 50 let nebo nízká fyzická zdatnost.

Uchazeči o práci se podle Sadílkové zapojují i do rekvalifikačních kurzů, největší zájem mají o kurzy českého jazyka pro začátečníky a pro pokročilé. „Zvyšující se jazyková vybavenost občanů Ukrajiny s dočasnou ochranou, má nepochybný vliv na možnost jejich postupu na kvalifikovanější a tím pádem lépe finančně hodnocené pracovní pozice. V profesích, kde nacházejí tito pracovníci uplatnění nejčastěji, není ovšem perfektní jazyková znalost hlavním kvalifikačním požadavkem," uvedla Sadílková. Většinou podle ní uprchlíci zůstávají pracovat od počátku konfliktu vesměs ve stejných profesích.

Potřebu lepší jazykové vybavenosti potvrzují i zkušenosti zaměstnavatelů, třeba výrobce dětských plen a hygienických potřeb Drylock v Hrádku nad Nisou zaměstnává 55 uprchlíků, dvě třetiny z nich jsou ve firmě od jara 2022. „Jsme s nimi velmi spokojeni, podmínky mají jako každý jiný zaměstnanec, dobře se začlenili, slušně mluví i česky. Určitě nemáme potíž s jazykovou bariérou v běžném dorozumění, ale pro to, aby mohli zastávat vyšší funkci, je to bohužel ještě nedostačující," řekl vedoucí personálního oddělení Ondřej Kout.

Uprchlíci pracují v Drylocku většinou jako baliči, podle Kouta jsou velmi pracovití. „Bylo by velmi žádoucí, aby povinně třeba k vazbě na pracovní povolení navštěvovali kurzy českého jazyka. Rozumím tomu, že mají osobní a rodinné povinnosti, ale pokud se rozhodli žít na území ČR, mají tu v úmyslu zůstat a čerpají i všechny podpory a výhody v zemi pobytu, je velmi důležité, aby se dobře domluvili. Je to důležité i pro jejich děti a jejich zapojení do života v naší zemi," dodal Kout.

Ukrajinci byli už před válkou nejpočetnější skupinou cizinců s trvalým či přechodným bydlištěm v Libereckém kraji. Na konci roku 2021 žilo podle údajů ze statistik ministerstva vnitra v kraji 8294 Ukrajinců, což byla zhruba třetina všech cizinců v kraji. S příchodem uprchlíků se jejich počet více než ztrojnásobil, na konci roku 2022 jich mělo trvalý či přechodný pobyt v některém ze čtyř okresů kraje 26.065. Někteří se ale zřejmě vrátili domů nebo cestovali dál, postupně se jejich počet snížil. Na konci loňského roku žilo v kraji 23.883 Ukrajinců, to je bezmála 60 procent všech cizinců v kraji.