Kaple, kříž i boží muka. Památkový fond Libereckého kraje doplnily tři sakrální památky

Kaple Nejsvětější Trojice v Proseči pod Ještědem původně fungovala jako obecní kaple a zvoničky. Podle památkářů představuje hodnotnou ukázku lokálního stavitelství ovlivněného barokními vzory a zároveň prostředek lidové zbožnosti, který má v historické podobě vesnické zástavby nezastupitelnou roli.

„Kaple byla postavena okolo poloviny 18. století nákladem místních občanů. Jako taková byla poprvé zachycena na mapách I. vojenského mapování z let 1780 – 1783 a písemně v Seznamu soch, křížů a kapliček fary ve Světlé pod Ještědem. Stavba původně disponovala zvonem z roku 1887 o váze 57 kg. Zvon byl odstraněn dne 11. října 1917 a použit pro válečné účely. Ve 20. letech 20. století byl do kaple umístěn zvon nový, který byl poškozen při pozdějším zborcení zvonice. Postupně zhoršující stav si vynutil rozsáhlou rekonstrukci v roce 2004,“ popsal Martin Ouhrabka z libereckého Národního památkového ústavu.

Kříž také v Proseči pod Ještědem se nachází u domu s číslem popisným 129 u silnice na Liberec. Podle dochovaných nápisů na fundamentu vznikl litinový kříž v roce 1829 a nechal ji na svém pozemku „ke cti a chvále Boží“ zbudovat Antonín Sluka, domkař z Proseče pod Ještědem čp. 23. Kříž měl podle dalšího z dochovaných nápisů zhotovit Václav Škoda z čp. 71, který byl místním kameníkem a příbuzným manželky zadavatele Barbory Škodové. „Drobná památka je zajímavou ukázkou místní lidové kamenické tvorby, která dotváří historický charakter vsi a Podještědské krajiny,“ dodal Ouhrabka.

Pískovcová boží muka se nachází nedaleko Rychnova u Jablonce nad Nisou, na rozcestí směřující na Košovy a Pelíkovice. Podle kronikářských záznamů byl tento sloup postaven obcí v roce 1702 na svátek sv. Prokopa jako pomník tří členů rodiny Preisslerovy z vedlejší osady Košovy, kteří zemřeli na mor. Proto jsou muka označována také za morový sloup.

Boží muka tak upozorňují na historické dění ve městě na počátku 18. století, kdy se potýkalo s epidemií moru a připomíná jeho zemřelé obyvatele. S morem bývá symbolicky spojené i vyobrazení světce sv. Prokopa, které v tradici pojmenování zůstalo dodnes. Zároveň se jedná o kvalitní barokní kamenosochařské dílo místní provenience představující jednu z nejstarších hmotných památek města Rychnova. „Pro dlouhodobě neutěšený stav a vážné poškození bylo v roce 2002 přistoupeno ke kompletnímu restaurování a doplnění chybějících částí. Zobrazení sv. Prokopa nebylo obnoveno, neboť jeho podoba není známa. Restaurování provedl akademický sochař Filip Novotný na základě iniciativy Spolku přátel Rychnov u Jablonce nad Nisou,“ doplnil Ouhrabka.