ANKETA: Většina lidí chce využít předsevzetí ke zhubnutí. Málokomu se to povede

Na špici žebříčku stojí hubnutí. Téměř třetina lidí chce shodit kila navíc, čtvrtina plánuje změnit jídelníček. Zhruba každý pátý má v plánu zlepšit spánek, zpevnit postavu nebo pravidelně sportovat. Naopak předsevzetí spojená s duševním zdravím zůstávají spíše okrajovou záležitostí.

Podle autorů průzkumu (agentury Ipsos pro společnost Pluxee) je hubnutí nejčastějším cílem napříč všemi věkovými skupinami, s věkem ale jeho podíl roste. Častěji ho uvádějí ženy než muži. Pevnější postavu si naopak častěji přejí mladší lidé, zatímco u respondentů nad 55 let tento cíl výrazně ustupuje do pozadí.

Pohyb je dalším slabým místem. Odborníci doporučují alespoň 30 minut středně intenzivní aktivity pětkrát týdně. Dodržet to dokáže zhruba čtvrtina lidí. Stejný podíl naopak přiznává, že sportuje méně než jednou týdně. Nejčastěji lidé volí chůzi, výlety, běh, jízdu na kole nebo cvičení doma.

Problémy se týkají i stravování. Přibližně pětina respondentů připouští, že se většinou nestravuje zdravě. Muži se k tomu přiznávají častěji než ženy, které naopak častěji tvrdí, že si na složení jídelníčku dávají záležet.

Alkohol zůstává běžnou součástí života

Třetina lidí si dá pivo nebo víno jednou až dvakrát týdně. Odborníci přitom odhadují, že problém s alkoholem má v Česku až milion lidí.

Během vánočních svátků a kolem Silvestra navíc lidé podle odborníků pijí častěji než obvykle. Nejde ani tak o výjimečné přejídání nebo pití do sytosti, spíš o opakování menších prohřešků, které se snadno nasčítají.

Duševní zdraví zůstává v předsevzetích spíše stranou. Více relaxace, wellness nebo odpočinku by si do života přálo zařadit 15 procent lidí. Na terapii nebo koučink myslí pouhá dvě procenta respondentů. To je v kontrastu s tím, že v posledních letech v Česku roste počet lidí s psychickými obtížemi, hospitalizací i předepisovaných antidepresiv.

Nejčastější důvody, proč lidé svá předsevzetí nedodrží, se opakují každý rok. Vede nedostatek času a energie, následuje pracovní vytížení a u pětiny lidí i nedostatek peněz. I proto se podle odborníků vyplatí mířit spíš na menší, realistické změny než na velké a těžko splnitelné cíle.