NOHO Energy chce na Semilsku postavit tři větrné elektrárny, projekt má odpůrce

Investor počítá s instalací maximálně tří větrných elektráren. Jejich rotory by měly být ve výšce až 166 metrů, lopatky by sahaly až do výšky 250 metrů. Nejde o první podobný záměr v regionu, výstavbu jedné větrné elektrárny zvažovala v blízkém Košťálově firma Beneš Energo, z projektu ale loni sešlo.

Zastupitelstvo Bystré podle starosty Lukáše Nesvadby (NEZ) projekt podporuje, obec podepsala s investorem v listopadu 2023 dohodu o společném záměru. K projektu Bystrá uspořádala anketu, zapojilo se do ní 55 lidí, 44 z nich bylo pro. Pro malou obec se 120 obyvateli a třímilionovým rozpočtem může být elektrárna vítaným zdrojem příjmů. "Máme slíbeno za jednu elektrárnu 800.000 Kč na rok a bonus v ceně elektřiny budou dostávat i lidi," řekl starosta. Při kolaudaci dostane navíc obec za každou elektrárnu 1,2 milionu korun.

Připomínky má k projektu třeba sousední Benešov u Semil, proti záměru vznikla také petice, pod kterou se zatím podepsalo 211 lidí. Plánovaná stavba představuje podle odpůrců zásadní zásah do krajinného rázu Podkrkonoší, životního prostředí a kvality života obyvatel dotčených měst a obcí. Odpůrci projektu založili spolek Sousedé pro krajinu a chtějí stavbě zabránit. "Naruší nám to výhled od baráku, užívání majetku, sníží ceny nemovitostí," řekl za odpůrce Josef David, který má obavy i z dopadu elektráren na zdraví.

Liberecký kraj má s větrnou energetikou víc než dvacetiletou zkušenost. Nejstarším projektem jsou dvě obecní větrné elektrárny v Jindřichovicích pod Smrkem na Liberecku, připojené do sítě v roce 2003. Kraji patří v Česku co do počtu elektráren třetí místo, v sedmi oblastech stojí 31 větrných věží v okolí Hrádku nad Nisou a ve Frýdlantském výběžku. Zařízení s celkovým instalovaným výkonem 49 megawattů dodala loni podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) do sítě přes 109 gigawatthodin elektřiny.